29PSchwassmann-Wachmann 1

Dráhové elementy komety (z 2547 pozorování od 5.3.1902 do 8.9.2003)
Perihel       2004 July 10.83302
q                5.723581
e                0.044169
Peri.           48.956580
Node           312.715559
Incl.            9.392087
Perioda         14.653

Kometa byla objevena 15.11.1927 Arnoldem Schwassmannem a Arthurem Wachmannem hvězdárně v německém Hamburgu. V době objevu se nacházela v souhvězdí Ryb a na objevové fotografické desce se jevila jako objekt o jasnosti cca 13.5m. Kometa velmi rychle slábla a v dalších několika dnech její jasnost poklesla na 15m. Z následných pozorování byla určena velmi málo výstředná dráha, která se celá nachází za drahou planety Jupiter (viz. obrázek). Na základě spočtené dráhy pak bylo nalezeno ještě předobjevové pozorování ze 4.3.1902, kdy ji jako objekt o jasnosti 12m zachytil na fotografickou desku Karl Reinmuth (rovněž z Německa).

Na obrázku je zachycena dráha komety, jejíž modrá část se nachází nad rovinou ekliptiky a fialová pod rovinou ekliptiky. Šedou barvou jsou znázorněny dráhy planet Jupiter a Saturn, červeně je dráha Země. Polohy všech těles jsou zakreselny k 1.1.2000.

Dráha komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1

Celá dráha komety se nachází ve velké vzdálenosti od Slunce (5.72 AU - 6.26 AU) a díky tomu by se její jasnost měla pohybovat mezi asi 17m (v perihelu) a 19m (v afelu). Kometa je však unikátní tím, že u ní dochází v nepravidelných intervalech (až několikrát do roka) k výrazným zvýšením jasnosti (tzv. outbursty) a díky tomu ji lze pozorovat i vizuálně, protože její jasnost dosahuje nezřídka 12m, v ojedinělých případech pak bývá jasnější než 11m. V grafu níže je zobrazeno celkem 320 vizuálních pozorování, provedených v období 22.1.1982 až 30.9.2003, na němž jsou outbursty jasně patrné (fialovými vertikálními čarami jsou označeny afely a perihely).

Vizuální jasnost komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1

9 z outburstů zobrazených v grafu je tak dobře pokryto, že bylo možno určit čas maxima a pozorování z okolí těchto outburstů jsou zobrazena na následujícím grafu. Jedná se o celkem 194 vizuálních pozorování, která jsou (oproti předchozímu grafu) přepočtena na jednotkovou vzdálenost od Země (tzv. heliocentrická magnituda).

Vizuální jasnost komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1

Mechnismus vzniku "vzplanutí" není dosud spolehlivě vysvětlen (existuje několik teorií), ale ze spektroskopických pozorování plyne, že tato zjasnění má na svědomí vypuzení oblaku drobných prachových částeček do okolního prostoru (při výbuchu se kometa stává výrazně "červenější"). Jasnost tohoto vypuzeného oblaku může předčit jasnost komety, což plyne z přesných fotometrických pozorování. Během outburstů se totiž objevují náhlé změny v poloze komety až o 20", které se nedají vysvětlit jinak než přítomností jasného oblaku.

Koma, která jádro komety obklopuje, je podle mnohých pozorování přítomna neustále. V období mimo výbuchů se jedná o prachovou komu o průměru asi 50 000 km. V době výbuchu se pak objeví výrazné centrální zjasnění s rozsáhlou, ale plošně velmi málo jasnou komou (někdy nebývá koma v tomto stadiu vůbec viditelná) o průměru až 300 000 km. Postupně se jas centrálního zhuštění "rozlévá" do okolní komy, až se z komety stane opět kompaktní objekt. Při některých zjasněních byl pozorován i výrazný jet. Průběh jednoho ze zjasnění je na následujícím grafu. Jedná se o fotometrická měření získaná španělskými pozorovateli ve clonce o průměru 10" (tomu odpovídá velikost měřené oblasti asi 35 000 km). Jasnost všech 58 pozorování je přepočtena na heliocentricku jasnost. Zřetelný je zejména rychlý vzestup.

CCD jasnost komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1

Fotometrické parametry komety lze určit jen dosti obtížně, protože jsou silně zkresleny častými outbursty. Jako nejpřijatelnější se jeví absolutní jasnost komety M = 6.0 a n = 4.0.

Použité zdroje


Roman Maňák, leden 2004