Kometární statistiky

Pro níže uvedené statistiky byl použit sobour 1329 komet (jak dlouho a krátkoperiodických, tak neperiodických) zaznamenaných od roku -146 do roku 2003. U všech statistik je uveden počet komet, z nichž byla statistika vytvářena (= všechny koemty, pro které byla sledovaná hodnota dostupná) a u některých statistik je též krátký komentář.

Počet objevů komet v jednotlivých měsících

Počet komet pro statistiku: 1329

Rektascenze komet v době objevu

Počet komet pro statistiku: 1218

Deklinace komet v době objevu

Počet komet pro statistiku: 1218

Z grafu je jasně viditelná převaha "severních" objevů nad "jižními". Je to způsobeno tím, že většina přehlídkových programů, které objevily velkou spoustu komet se nachází na severní polokouli. Také je zde větší hustota osídlení a tudíž i větší "koncentrace" astronomů. Výrazné maximum u hodnoty 10° je způsobeno značným zastoupením krátkoperiodických komet v celkové kometární populaci, které mají malé sklony (viz. dále) a na obloze se se tudíž kupí kolem ekliptiky.

Podíl objevů LINEARu/NEATu

Počet komet pro statistiku: 253 komet od roku 1996 do roku 2003

V grafu je viditelná výrazná převaha systémů pro hledání planetek - LINEAR a NEAT - zvláště pak v posledních několika letech, kdy se mimořádně zefektivněla technika hledání těles těmito systémy a kdy byla takto nalezena převážná většina komet.

Rozložení sklonů krátkoperiodických komet

Počet komet pro statistiku: 298 krátkoperiodických komet

Převážná většina krátkoperiodických komet (periody menší než 200 let) má původ v Kuiperově pásu, který má tvar poměrně plochého disku, což se odráží i v rozložení sklonů komet z něj pocházejících. Jen malý zlomek krátkoperiodických komet má dráhy retrográdní.

Rozložení sklonů dlouhoperiodickcýh a neperiodických komet

Počet komet pro statistiku: 378

Dlouhoperiodické (periody delší než 200 let) a neperiodické komety pocházejí převážně z Oortova mračna komet, které na rozdíl od Kuiperova pásu, má kulový tvar. Proto i rozložení sklonů je více méně náhodné. Větší koncentrace kolem 90° je výběrovým efektem, neboť komety se sklonem dráhy kolem 90° se na obloze zdržují oproti kometám s menšími sklony delší dobu ve větších úhlových vzdálenostech od Slunce a jejich nalezení je tak mnohem pravděpodobnější.

Rozložení perihelových vzdáleností krátkoperiodických komet

Počet komet pro statistiku: 298

Rozložení perihelových vzdáleností dlouhoperiodických a neperiodických komet

Počet komet pro statistiku: 378

Rozložení afelových vzdáleností všech komet

Počet komet pro statistiku: 676

Z grafu je jasně viditelné poměrně vysoké zastoupení komet pocházejících z Oortova oblaku, který se rozprostírá ve vzdálenosti asi 3 000 AU až 120 000 AU.

Roman Maňák, prosinec 2003