2P/Encke - dráhové integrace

Výpočty dráhy do budoucnosti byly provedeny za použití programu ORSA a to s integračním krokem 1 rok od současnosti do roku 25.000.

"Nejkonstantnějším" sledovaným parametrem je velká poloosa, která pouze osciluje kolem průměrné hodnoty 2.2165 AU. Vzdálenost afelu rovněž osciluje kolem jakési aktuální hodnoty, ale zároveň vykazuje celkově klesající trend. Mnohem výrazněji se mění vzdálenost perihelu, která permanetně stoupá. U excentrictiy dochází k mírnému poklesu. Velmi výrazně se mění sklon dráhy. Během sledovaného období dochází ke stáčení dráhy, a to jak z pohledu nad rovinou ekliptiky tak z pohledu k němu kolmému, o čemž svědčí graf délky výstupného uzlu (pokles způsoben stáčením přímky apsid; viz. teorie relativity) a argumentu perihelu. Stáčení dráhy je velmi dobře viditelné na následujícím diagramu, kde je zobrazeno celkem asi 23.000 poloh komety a terestrických planet v rozmezí let 2.000 až 25.000 (efekt stáčení dráhy je zřetelně viditelný i na drahách planety Merkur a Mars; u Venuše a Země není efekt díky nižším excentricitám tak patrný; dráha Země je na obrázku mírně rozšířena, což je způsobeno gravitačním vlivem Měsíce).


Roman Maňák, březen 2004