Myriostos aneb víc než moc planetek

2.3.2004 uplyne 5 let od očíslování planetky s pořadovým číslem 10.000! Tato magická hranice počtu číslovaných planetek byla dosažena po téměř dvou stoletích od nalezení první planetky (1.1.1801 nalezl Giuseppe Piazzi planetku hlavního pásu Ceres). Podle nejoptimističtějších odhadů se v roce 1999 očekávalo, že další desetitisícové mety, tedy planetky číslo 20.000, se dosáhne někdy koncem roku 2003. Skutečnost však předčila všechna očekávání, ale o tom až za chvíli.

Definitivní čísla dostávají planetky až poté, co mají dostatečný počet astrometrických měření - tolik, že se podle nich dá spočíst tak přesná efemerida, že nehrozí ztracení planetky v blízké době (několik případů ztráty číslovaných planetek pochází z minulosti, ale většina těchto těles byla v nedávné době s velkou slávou znovuobjevena - např. (719) Albert). Definitivní čísla planetek pak oznamují Minor Planet Circulars. V těchto cirkulářích se také publikují astrometrická a objevová data planetek a komet - to je hlavním cílem MPC cirkulářů. Relativně dlouhou dobu před tím, než měla být očíslována planetka 10.000, se na astronomických internetových diskusních skupinách rozhořela debata, které těleso toto kulaté číslo dostane. Velká spousta astronomů (a především profesionálních astronomů) navrhovala, aby číslo 10.000 dostala titěrná planeta-neplaneta Pluto. Zprávy z těchto diskusí pronikly i k široké veřejnosti. Celá věc nakonec dopadla tak, že symbolické číslo dostala tuctová planetka s předběžným označením 1951 SY. Tím tento problém skončil. Ale jen na čas...

Planeta Pluto je totiž stále předmětem diskusí, které se občas vynoří mezi astronomy a pak zase tiše odezní. Tak tomu bylo až do 4.6.2002, kdy bylo nalezeno transneptunické těleso s označením 2002 LM60. Již z prvních pozorování bylo zřejmé, že se pravděpodobně bude jednat o největší těleso Kuiperova pásu (nepočítáme-li samotné Pluto). Na těleso se mimo jiné přístroje podíval i ten nejslavnější astrononomický teleskop - Hubblův a zachytil ne svítící bod, ale rozlišil samotné těleso, které na snímku zabralo plných 7 pixelů!!! Tak jsme poprvé zjistili přímým měřením velikost tělesa nacházejícího se v Kuiperově pásu (opět vyjma Pluta) - a velikost má docela úctyhodnou - nějakých 1.200 km, tedy asi polovinu průměru planety Pluto. A znovu se naplno rozhořela debata, zda se má Pluto považovat za planetu, či za (zatím) největšího představitele tzv. "plutinos", tzn. skupiny těles Kuiperova pásu v rezonanci 3:2 s Neptunem. Ale Pluto se ubránilo a zůstal mu i nadále post planety i když je docela typickým představitelem zmiňovaných plutinos.

Tady se kousek vrátím číslu 20.000, o kterém jsem psal o pár řádků výše a které mělo být (co se týká počtu definitivně očíslovaných planetek) dosaženo koncem roku 2003. Jak už jsem naznačil výše, tato hranice byla překonána mnohem spíš a to už v červenci 2000! Číslo 20.000 dostal další obr Kuiperova pásu - planetka, která pak byla pojmenována Varuna. Čas mezi "desetitisícovkami" se zkracoval (v roce 2001 byly překonány hned dvě - 30.000 a 40.000) a další magické hranice - planetky číslo 50.000 - bylo dosaženo počátkem roku 2002. V tu dobu již dávno neplatilo, že všechny číslované planetky dostávají jména (prostě bylo příliš mnoho planetek), ale padesátitisícová planetka se přece nějak pojmenovat musí, ne? A tak se časem dostalo tohoto čísla zmiňovanému obru 2002 LM60 a rovněž bylo vybráno jméno Quaoar (název božstva domorodého kmene Tongva žijícího dříve v oblasti dnešního Los Angeles).

Počet číslovaných planetek i nadále přibýval závratnou rychlostí, což ilustruje níže uvedený graf. Ale ještě jedna odbočka: Před pár dny bylo objeveno těleso Kuiperova pásu, které dostalo označení 2004 DW. Na snímcích mělo výjimečně vysokou jasnost (kolem 19 mag, což je na těleso Kuiperova pásu skutečně dost vysoká jasnost) a záhy byla jeho stopa nalezena na spoustě archivních snímků (dokonce až z roku 1951 na snímcích z proslulé Palomarské přehlídky DSS). Jedná se o dalšího obra a jak se zdá, bude větší než již zmiňovaný Quaoar. Odhady velikosti tohoto tělesa se pohybují mezi 1.000 a 1.800 km (záleží na albedu). Pokud by mělo těleso nízké albedo, jeho velikost by se pohybovala někde u horního odhadu velikosti a pozice Pluta jako planety by se otřásla asi už naposled, protože tak velké těleso už by s jeho rozměry bylo naprosto srovnatelné (Plutův průměr je 2.400 km). Vše bude záležet na dalších pozorováních tělesa 2004 DW a konečný závěr o jeho velikosti dost možná opět učiní jako v případě Quaoaru Hubbleův kosmický teleskop. (Diskuse o Plutu již zase nabírají na obrátkách)

A na závěr pár grafů (všechny se vztahují k 6.2.2004). Na prvním je vidět vzestup počtu číslovaných planetek od roku 1995 do dneška. 6.2.2004 dosáhl celkový počet očíslovaných planetek 79.084!!! Hranice 100.000 padne jistě tento rok.

Počty číslovaných planetek

Na druhém grafu je vidět vzestup počtu pojmenovaných planetek. Je z něj zřetelně vidět, že jmen se nedostává... K 6.2.2004 bylo pojmenováno 11.084 planetek.

Počty pojmenovaných planetek

Konečně poslední graf ukazuje počet všech planetek, pro něž byla určena dráha (k 6.2.2004 je jich celkem 243.682, tedy bezmála čtvrt milionu!). V tomto grafu jsou tedy zobrazeny jak planetky s velmi dobře určenou drahou (číslované), tak planetky pozorované zatím třeba jen jednou.

Počty všech planetek

A na závěr ještě jedna poznámka. Těleso s číslem 10.000 dostalo název Myriostos - možná trochu krkolomný, ale jistě praktický. Slovo Myriostos totiž znamená deset tisíc!


Roman Maňák, březen 2004