Průlet sondy Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2

2.1.2004 prolétla kolem jádra komety 81P/Wild 2 sonda Stardust aby nasbírala vzorky kometárního prachu. Za dva roky (leden 2006), po procestování vzdálenosti 1,14 miliard kilometrů, by měl na Zemi přistát návratový modul ze sondy a přinést právě nasbírané vzorky prachu.

Sonda vstoupila do komy komety 31.12.2003. Od tohoto okamžiku ji chránily "nárazníky" v přední části sondy, protože částice z komety by mohly sondu vážně poškodit. Těchto částic bylo podle prvních odhadů méně než očekávali konstruktéři při navrhování sondy. Dr. Don Brownlee říká: "Očekávali jsme, že uvidíme uniformní zvyšování v počtu částic, zatímco se bude sonda blížit ke kometě, a pak, při vzdalování sondy, pomalý pokles počtu částic. Místo toho, jak vyplývá z našich dat, prolétávala sonda skrz skutečný roj částic. Pak tento proud téměř ustal načeř sonda prolétávala přes další roj částic."

Sonda sbírala tyto částice, které na ni dopadaly relativní rychlostí 6,1 km/s, pomocí tzv. aerogelu, což je nesmírně porézní materiál obsahující asi 99,8% vzduchu. Částice jsou nyní v aerogelu uchovány pro následné důkladné analýzy na Zemi. Mimo sběr částic, sonda také snímkovala přibližně petikilometrové jádro komety. Snímkování nebylo primárním cílem mise a bylo prováděno hlavně za účelem navigace. I přes to jsou ale pořízené snímky nejlepšími snímky kometárního jádra, které kdy byly získány a celkem 72 snímků obsahuje zajímavé informace. Jsou na nich viditelné nejen jety materiálu vyvrhovaného z jádra, ale i oblasti jejich vzniku na povrchu komety.

V 19:25 UT (2.1.2004), minutu po nejtěsnějším přiblížení, namířila sonda svou vysokoziskovou anténu na Zem a začala přenášet proud dat, což trvalo přibližně 30 hodin. Šest hodin po setkání s kometou sonda stáhla kolektory sbírající částice a teď nezbývá než doufat, že zachyceného prachu bude dostatečné množství.

Vědci doufají, že se za dva roky návratové kapsli podaří v pořádku přistát na Zemi. Vzorky pak budou podrobeny důkladným analýzám, které nám prozradí mnohem více o kometárních jádrech, ale také o nejranější historii Sluneční soustavy. Chemické a fyzikální informace o částicích v sobě uchovávají záznam o materiálu, z něhož vznikaly planety.


podle webovských stránek NASA z 06.01.2004