Komety

komety ... archiv novinek 2004 ||

|| astrox.wz.cz

– prosinec 2004 –

09.12. - Maik Meyer nalezl předobjevové snímky komety P/2004 V4 (NEAT). Konkrétně jde o 2 snímky z 26.11.1997, které pořídil projekt NEAT a 5 snímků z Palomarské přehlídky DSS z 24.10.1990, 26.10.1990 a 9.2.1991 (MPEC 2004-X31).
09.12. - další nová kometa připadá opět na vrub projektu LINEAR, na jehož snímcích ze 7.12. byla objevena. Kometa nese označení C/2004 X1 (LINEAR) a podle současné, zatím dost předběžné, dráhy (14 pozorování, 3 dny) prošla perihelem 7.11. letošního roku ve vzdálenosti 0.81 AU. I přes to, že v průběhu listopadu byla pravděpodobně poměrně jasná (možná jasnější 16 mag), nebyla objevena díky malé úhlové vzdálenosti od Slunce (MPEC 2004-X31).
09.12. - novou kometu, označenou původně jako planetka, objevil projekt LINEAR. Těleso bylo objeveno na snímcích z 22.11. a dostalo označení 2004 WR9. Kometární vzhled objevili nezávisle P. Birthwistle (0.30-m Schmidt-Cassegrain) a C. Hergenrother (Catalina Sky Survey). Kometa nese označení P/2004 WR9 (LINEAR), jde o periodickou kometu s oběžnou dobou asi 15 let a perihelem projde 11.1.2005 ve vzdálenosti 1.92 AU (podle 93 pozorování z 19-ti denního oblouku) (MPEC 2004-X28).
07.12. - kometa C/2004 U1 (LINEAR) (viz. předchozí novinka) byla pozorována i vizuálně. Podle Piotra Guzika z Polska má 13.2 mag a komu o velikosti 0.8'.
07.12. - kometa C/2004 U1 (LINEAR) je ve fázi outburstu. Ještě koncem listopadu se její jasnost pohybovala kolem hodnoty 18 mag, ale nyní je jasnější než 14 mag. Světelná křivka je zde (přesnost jasností není příliš velká, ale přesných fotometrických měření se mi nepovedlo sehnat dost na sestrojení světelné křivky).

– listopad 2004 –

25.11. - R. Arlt vydal další, tentokráte už přesnější, analýzu pozorování meteorického roje Leonid. V analýze je zahrnuto celkem 327 pozorovacích intervalů od 70-ti pozorovatelů (z ČR pouze Kamil Hornoch). Graf zenitových frekvencí (ZHR) je zde.
25.11. - obří těleso Kuiperova pásu 2004 DW (viz. novinka z 20.02.2004) dostalo jméno a nyní tak nese označení 90 482 (Orcus).
25.11. - start kosmické sondy Deep Impact ke kometě 9P/Tempel 1, který byl původně plánován na 30.12.2004, byl odložen. Sonda odstartuje pravděpodobně 8.1.2005.
23.11. - dalším tělesem označeném původně jako planetka, u nějž byla prokázána kometární aktivita, je 2004 RG113. Těleso objevil projekt LINEAR na snímcích z 6.9.2004. Kometa, která teď nese označení C/2004 RG113 (LINEAR), projde perihelem 3.3.2005 ve vzdálenosti 1.94 AU. Jde o kometu s periodou asi 18 000 let (MPEC 2004-W38).
23.11. - dvě komety dostaly definitivní čísla. Jde o kometu 162P/Siding Spring (dříve P/2004 TU12) a 161P/Hartley-IRAS (dříve P/1983 V1 (Hartley-IRAS) nebo P/2004 V2).
22.11. - Rainer Arlt zveřejnil předběžnou analýzu letošního návratu meteorického roje Leonid. Zatím se zdá, že nejvyšší frekvence dosáhnul roj 17.11. kolem 22:00 UT (ZHR = 36) a 18.11. kolem 23:00 UT (ZHR = 34). Analýza je však zatím dost předběžná (179 pozorovacích intervalů od 37 pozorovatelů) a může dojít ke změnám. Graf je zde.
22.11. - v posledních dnech jsem hodně informoval o zajímavých tělesech, která byla pozorována v současnosti po dlouhé době. Nejinak tomu bude i teď. R. Hill (0.68-m Schmidt teleskop Catalina Sky Survey) nasnímal 20.11. planetku 1983 LC, která patřila mezi 15 nejdéle ztracených blízkozemních planetek. Stejný den pak byla planetka pozorována na dalších observatořích. Jde o potenciálně nebezpečnou planetku (typu Apollo), která se může k Zemi přiblížit až na 0.023 AU a byla objevena S. R. Swansonem, E. Helinovou a R. S. Dunbarem na snímcích pořízených 13.6.1983 1.2-m Schmidt teleskopem na Mt. Palomaru. Planetka byla naposled spatřena 2.7.1983 a od té doby až do nynějška nebyla pozorována (MPEC 2004-W22).
18.11. - T.L. Farnham a kol. (reference 18) prezentovali na 36. setkání DPS výsledky jejich úzkopásmové fotometrie a spektrálních měření komy komety 9P/Tempel 1. Produkce vody, CN a prachu vykazuje "sezónní" variace s píkem přibližně dva měsíce před perihelem. Očekává se, že v době setkání sondy Deep Impact s kometou (viz. novinka z 19.10.), bude kometa produkovat asi 2x1028 molekul za sekundu. Autoři též odhadli, že aktivní oblasti zaujímají přibližně 8% povrchu jádra.
18.11. - H.A. Weaver a kol. (reference 17) detekovali poprvé u komety atomární deuterium (těžký vodík). Pomocí spektrografu STIS umístěném na HST pozorovali 24., 26. a 28.4.2004 kometu C/2001 Q4 (NEAT), k jejímž spektru nalezli kromě atomárního vodíku i deuterium.
17.11. - K.J. Meech, O.R. Hainaut a B.G. Marsden pozorovali 5 dynamicky nových komet a 16 komet Jupiterovy rodiny pomocí HST a teleskopu Keck II. Dlouhoperiodické komety se všechny nacházely v rozmezí vzdáleností 20.4 AU až 29.5 AU a krátkoperiodické komety poblíž afelia. Ze získaných dat určili rozmezí průměrů jader 0.34 km až 15.4 km pro komety Jupiterovy rodiny a 4.0 km až 56 km pro dlouhoperiodické komety.
17.11. - kometa C/2003 K4 (LINEAR), která má nyní přibižně 7 mag a je pozorovatelná nízko nad obzorem i od nás, má krásně vyvinutý protichvost, jak je vidět například na snímku pořízeném M. Mattiazzem.
17.11. - kometa C/2004 Q2 (Machholz) už je ojediněle pozorována i pouhým okem! Zatímco jasnost triedry a malými binokuláry leží těsně pod hranicí 6.5 mag, neozbrojeným okem je mírně jasnější - asi 6 mag. U nás zatím vystupuje jen asi 11° nad obzor, ale pozorovací podmínky se rychle zlepšují. Zdá se, že půjde o hezkou "vánoční kometu".
16.11. - další zajímavou a dlouhou dobu (téměř 20 let) nepozorovanou planetkou je 1985 WA. Tuto planetku typu Amor objevili na snímcích z 16.11.1985 manželé Eugene a Carolyn Shoemakerovi pomocí 0.46-m reflektoru na Mount Palomaru. Během roku 1985 a ledna 1986 byla získána spousta pozicí, ale od té doby planetku nikdo nepozoroval. Až 15.11.2004 ji na snímcích získaných 1.0-m reflektorem na Siding Spring zaznamenal Robert H. McNaught (MPEC 2004-W02).
16.11. - kometa P/2003 YM159 (viz. novinka z 11.11.) dostala nové označení - P/2004 V5 (LINEAR-Hill) (MPEC 2004-V79).
16.11. - zajímavá kometa P/2004 TU12 (viz. novinky z 13.11. a 12.11.), jejíž velmi úzký ale dlouhý chvost připomíná ten, který byl již dvakrát pozorovánu komety 133P/Elst-Pizarro, byla nalezena na staších snímcích a to až do roku 2000. Na Palomarské přehlídce DSS pak byla zaznamenána stopa tělesa na dvou deskách pořízených 23.3.1990.
16.11. - A. Doressoundiram a kol. (reference 16) se zabývali vztahy mezi TNOs (SDOs, klasické TNOs, plutina) a příbuznými objekty (kometární jádra, Kentauři a nepravidlené satelity planet), přičemž využili rozsáhlého vzorku naměřených "barevných" dat pro 71 TNOs a Kentaurů, 26 nepravidelných satelitů a 20 krátkoperiodických komet (SPCs). Dospěli ke čtyřem hlavním závěrům: 1.) Populace transneptunických těles může být pro SPCs mateřskou, ale povrchy SPCs jsou při vstupu do vnitřních částí Sluneční soustavy modifikovány nějakým procesem. 2.) Kentauři jsou kompatibilní s většinou KBOs (nejvíce se podobají plutinům). 3.) Barvy Kentaurů stále naznačují dva druhy těles v této populaci: s neutrální (lehce červenou) barvou (např. Chiron) a velmi červenou barvou (např. Pholus). Toto pravděpodobně souvisí s výskytem kometární aktivity u objektů typu Chiron (barvy kometárních jader jsou podobné). 4.) Nepravidelné satelity můžou mít stejnou mateřskou populaci jako SDOs, protože jejich barevné vlastnosti jsou srovnatelné. (Pozn.: Celkové výsledky pro SDOs a Kentaury mohou být ovlivněny menším počtem zástupců.)
15.11. - dosud nejpřesnější měření velikosti planetky (1) Ceres provedli J.W.Parker a kol. za pomocí HST ve třech filtrech (U, B a střední UV pásmo). Rovníkový poloměr je 487.3 km a polární poloměr 454.7 km. Nejistota je asi 1%, neboli 5 km.
15.11. - k planetkám, které nebyly dlouhou dobu sledované a nyní se získala nová pozorování, která výrazně zkvalitní jejich dráhy, se přiřadila také planetka 1988 PA. Tato poměrně velká (průměr kolem 1.5 km) planetka typu Amor byla objevena na snímcích z 9.8.1988 pořízených 0.46-metrovým Schmidt teleskopem na hoře Mt. Palomar. Následně bylo získáno ještě několik pozic (až do 19.9.1988) a byla též nalezena dvě předobjevová pozorování z 22.5. téhož roku. Od té doby nebyla planetka zaznamenána až 14.11.2004 ji na snímcích pořízených 1.0-metrovým reflektorem na Siding Spring nalezl Robert H. McNaught (MPEC 2004-V70).
13.11. - kometární vzhled tělesa 2004 TU12 zjistili už několik hodin před Juanem La Cruzem (viz. včerejší novinka) F. Mallia, G. Masi a R. Wilcox pomocí 0.36-m SoTIE Schmidt-Cassegrain reflektoru. Kometa pravděpodobně dostane ozněčení 162P/Siding Spirng. Zdá se, že jde o velkou kometu s průměrem jádra kolem 10-ti kilometrů.
12.11. - OPRAVA: v předchozí novince bylo uvedeno, že těleso 2004 TU12 objevil projekt LINEAR. Skutečným objevitelem tělesa byl Robert H. McNaught za pomocí 0.5-m Schmidtovy komory Siding Spring Survey. Za chybu se omlouvám. K tomuto tělesu se vztahuje také novinka z 12.10.. Jde o velké blízkozemní těleso, které bylo také brzy po objevu nalezeno na spoustě archivních snímků a to až do roku 1990.
12.11. - těleso 2004 TU12, objevené 10.10. projektem LINEAR a dosud považované za asteroid, bude s největší pravděpodobností označeno jako kometa. Na snímcích z 12.11., které pořídil pomocí 0.30-m Schmidt-Cassegrain teleskopu Juan La Cruz, má totiž objekt 3' dlouhý chovst. Kometární vzhled objektu potvrdil také Ramon Naves. Těleso se pohybuje na dráze typické pro komety Jupiterovy rodiny.
12.11. - C.M. Lisse a kol. pozorovali jádro komety 9P/Tempel 1 pomocí Spitzerova kosmického teleskopu (březen 2004) a HST (květen 2004). Na základě těchto pozorování určili, že průměr jádra je asi 3 km s poměrem os 1:3. Geometrické albedo je 4%, což je v souladu s hodnotou zjištěnou u dalších komet. Aktivní část povrchu tvoří 8% (reference 15).
11.11. - včera byly na snímcích pořízených 0.68-metrovou Schmidtovou komorou projektu Catalina Sky Survey objeveny dvě komety vzdálené od sebe pouze 2'. Následně byla nalezena předobjevová pozorování provedená projektem LINEAR 8.10. a 24.10. Díky tomu se povedlo spočíst předběžnou dráhu, načež bylo jasnější jádro (nyní označené A) identifikováno s planetkou 2003 YM159 objevenou 17.12.2003 LINEARem. S největší pravděpodobností jde o dvě komponenty jedné komety, které projdou perihelem 28.2.2005 ve vzdálenosti 4.41 AU, přičemž jádro B projde perihelem o 0.23 dne později. Kometa má periodu 22.41 let a dostala označení P/2003 YM159 (LINEAR-Catalina) (dráha je v MPEC 2004-V52, přičemž v rubrice "Observations" je nesrozumitelné a nejednoznačné označení jednotlivých jader komety).
11.11. - Zdeněk Sekanina se zabýval případem "vícejaderné" komety C/2004 S3 (LINEAR) (viz. novinka z 11.10.2004) a zjistil, že jádro označené jako B je hlavní složkou. K oddělení složky A (a možné složky C) došlo mezi 23.5. a 17.6., tedy v rozmezí 3 dny před perihelem až 22 dnů po perihelu.
10.11. - objev, který možná bude znamenat velkou změnu v našem pohledu na Kuiperův pás, učinil John Stansberry a kolektiv za použití vysoce citlivého detektoru MIPS (Multiband Imaging Photometer) umístěném na Spitzerově kosmickém teleskopu. 13.4. letošního roku měřili albedo jednoho z největších těles Kuiperova disku - 2002 AW197 (kromě toho i dalších těles disku a Kentaurů). Někteří autoři (J.L. Margot, C. Trujillo, D. Rabinowitz...) již dříve navrhli, že albedo tohoto velkého tělesa je kolem 10 %. Stansberry a kol. však zjistili, že albedo je ještě vyšší a činí 18 %. To však znamená, že těleso je mnohem menší než se původně předpokládalo. Zdá se, že podobně vysoká albeda by mohli mít i další členové Kuiperova disku.
09.11. - 133P/Elst-Pizarro: Tato planetko-kometa, členka dynamické rodiny Themis, vykazuje občasnou kometární aktivitu ve formě přechodných, ale dlouho trvajících prachových ohonů, zachycených v letech 1996 a 2002. Ejekce prachu je pravděpodobně řízena exponováním kousků povrchu s těkavým materiálem (vodní led?) slunečnímu záření. Kometa je buď slabě aktivní kometární jádro, které se na současnou dráhu dostalo vlivem negravitačních sil anebo je to původní člen rodiny Themis, na němž jsou ukryty zásoby ledu, který byl v současnosti odkryt. Dosud přijímaná hypotéza o kolizním původu prachového ohonu je díky opakování jevu pochybná (reference 13). Na 3.6-metrovém NTT teleskopu ESO byla v období mezi 1.4.2000 a 5.5.2000 prováděna BVRI pozorování, která s využitím starších dat dala rotační periodu 3.47113 hodiny. Měřené barevné indexy (V-R = 0.39 +/- 0.04; R-I = 0.24 +/- 0.04; B-V = 0.63 +/- 0.06) nevykazovaly během rotace variace (reference 14).
09.11. - 2P/Encke: Během blízkého přiblížení komety Encke k Zemi v minulém roce byla tato sledována radarem v Arecibu. Stala se tak první kometou, jež byla sledována při dvou návratech. Ze získaných dat a s podporou starších výsledků se zdá, že dominantní rotační perioda jádra je 11.1 hodiny (reference 11). Kometu též pozorovala x-ray družice Chandra a nalezla, že X-ray emise z komety se nachází jen ve velmi malém, asymetrickém regionu 1 500 až 40 000 km od jádra. Světelná křivka během 15-ti hodinového pozorování ukazuje možnou periodu 11.7 hodin (reference 12).
09.11. - předpovídané zvýšené frekvence meteorického roje Leonidy, které měla způsobit stopa uvolněná roku 1135 (viz. novika z 4.11.) se nedostavily, respektive byly velmi nízké. Pozorování ze světa hovoří o maximálně dvou meteorech tohoto roje za hodinu.
09.11. - nové dráhy dvou nově objevených komet ukázaly, že komety jsou periodické. Jde o kometu P/2004 V3 (Siding Spring) (viz. včerejší novinka) s oběžnou dobou 20.1 let a perihelem ve vzdálenosti 3.95 AU, a kometu P/2004 V4 (NEAT) (viz. včerejší novinka), jejíž oběžná doba je 7.02 let a perihel leží ve vzdálenosti 1.92 AU. Dráhy jsou v cirkulářích MPEC 2004-V45 a MPEC 2004-V46.
08.11. - po více jak dvaceti letech byla poprvé sledována také planetka 1983 LB pohybujícíc se na dosti skloněné (i = 25°) a výstředné (e = 0.48) dráze. Více v MPEC 2004-V23.
08.11. - po delší době byla nalezena periodická kometa P/1983 V1 (Hartley-IRAS), která byla naposled pozorována 4.6.1984. Asi 2 měsíce po průchodu posledním perihelem (8.1.1984) na sebe kometa upozornila zjasněním na asi 7.5 mag v době, kdy její jasnost měla být kolem 11 mag. Letos se ji pokoušelo najít už několik lidí, ale bezvýsledně, až ji našel na snímcích pořízených 3.11. 1-metrovým teleskopem na Siding Spring Robert H. McNaught jako objekt o jasnosti asi 19 mag, tedy přibližně o 1.5 mag slabší než se očekávalo. Kometa projde perihelem v příštím roce a mohla by dosáhnout 9 mag. (dráha je v MPEC 2004-V25)
08.11. - třem dosud nepojmenovaným komeátm z let 1996, 2003 a 2004 bylo přiděleno jméno. Jde o komety C/1996 R3 (Lagerkvist) (více o této kometě v novince z 27.2.2004), P/2003 A1 (LINEAR) a P/2004 A1 (LONEOS), přičemž kometa P/2003 A1 (LINEAR) je pravděpodobně identická s kometou D/1783 W1 (Pigott).
08.11. - v cirkuláři MPEC 2004-V34 je oznámen objev komety C/2004 V4 (NEAT), která byla nalezena na snímcích z 5.11. pořízených 1.2-metrovým Schmidt teleskopem projektu NEAT. Kometa projde perihelem 3.3. příštího roku ve vzdálenosti 1.27 AU (podle dráhy z 15-ti pozorování a dvoudenního oblouku) a mohla by být pozorovatelná i vizuálně při jasnosti kolem 14 mag. (Pozn.: Podle některých kometářů je možné, že kometa může být periodická s periodou asi 7 let.)
08.11. - další nová kometa byla oznámena v MPEC 2004-V33. Kometa dostala označení C/2004 V3 (Siding-Spring) a byla nalezena pomocí 0.5-metrového Uppsala Schmidt teleskopu na snímcích z 3.11. Podle současné dráhy (27 pozorování, 4 denní oblouk) projde kometa perihelem 22.1.2005 ve vzdálenosti 4.15 AU.
08.11. - objev nové komety P/2004 V1 (Skiff) byl ohlášen v cirkuláři MPEC 2004-V16. Kometa je krátkoperiodická s oběžnou dobou 9.99 roku a perihelem projde 8.12.2004 ve vzdálenosti 1.42 AU (dráha z 19-ti pozorování od 7.10. do 4.11.).
04.11. - J. Vaubaillon a F. Colas počítali dráhy starších prachových stop meteorického roje Leonid. Nenalezli žádné blízké přiblížení se stopou uvloněnou roku 1135, kterou nalezl Mikiya Sato (viz. novinka z 26.10.). Stopa se podle nich díky perturbacím rozpadla na několik částí, z nichž jen velmi malá část je lokována blízko Země. Naproti tomu nalezli, že stopa uvolněná už roku 1001, se setká se Zemí 8.11. a mohla by poskytnout nejsilnější frekvence letošních Leonid se zenitovou frekvencí 50 až 100 meteorů. Předpokládané maximum je ve 23:30 UT, tedy v pro nás výhodném čase. (viz. také novinka z 18.10.)
02.11. - nová dráha komety C/2004 T3, uveřejněná v cirkuláři MPEC 2004-V10 ukázala, že perihel leží asi o 0.7MPEC 2004-U24AU blíže než u původní dráhy z MPEC 2004-U24 (viz. novinka z 21.10.). Rovněž došlo k výrazné změně data průchodu perihelem - kometa jím prošla v polovině dubna loňského roku. Kometa rovněž dostala i jméno C/2004 T3 (Sidnig Spring).

– říjen 2004 –

26.10. - Mikiya Sato předpověděl data a frekvence pro letošní návrat meteorického roje Leonid. Údaje se prakticky shodují s předpověďmi, které získal Vaubaillon a kol. (viz. novinka z 18.10.); Sato navíc předpovídá ještě jedno maximum související s prachovu stopou uvolněnou roku 1135. Toto maximum by mělo nastat 21.11. kolem 08:21 UT, mělo by být poměrně slabé, ale předpověď je nejistá.
21.10. - objev další nové komety je ohlášen v cirkuláři MPEC 2004-U25. Kometa nese označení C/2004 U1 (LINEAR) a byla objevena planetkovým projektem LINEAR na snímcích z 19.10. Posléze byla nalezena i předobjevová pozorování z 16.10. (0.59-m Schmidtova komora projektu LONEOS). Kometa projde perihelem 4.12.2004 ve vzdálenosti 2.68 AU (podle 19-ti pozorování a 7-mi denního oblouku).
21.10. - v cirkuláři MPEC 2004-U24 je oznámen objev nové komety C/2004 T3, která byla nalezena na snímcích získaných 12.10. 0.5-m Schmidtovou komorou na Siding Spring. Současná dráha (10-ti denní oblouk; 27 pozorování) ukazuje, že kometa má perihel ve vzdálenosti 9.56 AU (!!!) a projde jím v listopadu tohoto roku. Jestliže je kometa skutečně dost vzdálená, může být skutečná dráha dost odlišná od současné. Současná hodnota perihelové vzdálenosti je mezi známými kometami třetí největší (větší mají už jen kometa C/2003 A2 (Gleason) (11.4 AU) a C/2000 A1 (Montani) (9.8 AU)).
19.10. - C. M. Lisse a kol. (reference 10) se zabývali prachovými emisemi komet 126P/IRAS a 2P/Encke. U komety Encke nalezli, že emituje prachové částice převážně větší než 20 mikronů, zatímco druhá kometa, členka Halleyovy rodiny, částice menší než 5 mikronů. V době pozorování se kometa 126P/IRAS nacházela ve vzdálenosti 1.71 AU od Slunce (před perihelem) a ve středním infračerveném pásu měla 15' dlouhý prachový ohon o celkové hmotnosti 8x10^9 kg. Ztráta prachu, jehož albedo bylo 0.15+/-0.03, činila 150-600 kg/s (95%-ní spolehlivost) a poměr ztráty prachu ku plynu činil 3.3:1. Kometa 2P/Encke byla pozorována ve vzdálenosti 1.17 AU, přičemž ztráta prachu činila 70-280 kg/s (opět s 95%-ní spolehlivostí). Albedo prachových částic bylo výrazně nižší než u předchozí komety - 0.06+/-0.02 a poměr prach:plyn činil 2.3:1. Výrazné rozdíly jsou patrně způsobeny tím, že jádro komety 126P/IRAS podlehlo za svého života mnohem menší insolaci než u komety 2P/Encke a z hlediska délky aktivní fáze je mladší.
19.10. - podle M. Meyera jsou počty komet v jednotlivých skupinách slunečních lízačů následující: Meyerova skupina - 50 členů, Marsdenova - 15 členů a Krachtova - 24 členů. Je možné, že existuje ještě jedna skupina (pokud opomeneme nejznámější a největší Kreutzovu), z níž byly dosud pozorovány jen 3 komety, a kterou poprvé navrhl R. Kracht. Tato skupina však ještě nění stoprocentní.
19.10. - kosmická sonda Deep Impact se připravuje ke startu. Nyní byla převezna do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, odkud by měla 30.12. tohoto roku odstartovat ke kometě 9P/Tempel 1 (viz. novinka z 11.10.2004 a 12.10.2004).
18.10. - podle J. Vaubaillona, F. Colase, E. Lyytinena, M. Nissinena a D. Ashera bude mít meteorický roj Leonid letos dvě maxima. První nastane 19.11. v 06:42 UT, tedy v pro nás nepříznivém čase. Očekávané zenitové frekvence budou kolem 10-ti. Toto maximum souvisí s proudem, který vznikl roku 1333. Druhý proud, z roku 1733, nás "zasáhne" rovněž 19.11., ale v 21:49 UT. Vzhledem k tomu, že vzdálenost Země od tohoto proudu bude menší, jsou i očekávané frekvence vyšší - ZHR = 65. (dráha Země a oba proudy jsou na obrázku)
15.10. - v dnešním cirkuláři MPEC 2004-T76 je oznámen objev padesáté komety Meyerovy skupiny komet (C/2004 T2 (SOHO)), které náležejí k tzv. slunečním lízačům (sungrazerům), podobně jako např. známá a mnohem početnější Kreutzova skupina.
14.10. - letošní maximum Orionid, meteorického roje pocházejícího z Halleyovy komety, nastane 21.10. Roj je známý rychlými meteory (podobně jako např. Leonidy), protože jejich rychlost je úctyhodných 66 km/s. Zenitové frekvence se pohybují kolem 25-ti meteorů.
12.10. - v cirkuláři MPEC 2004-T55 je oznámen objev velkého NEO 2004 TU12. Těleso má absolutní jasnost 14.2 mag a nachází se na dráze typické pro komety Jupiterovy rodiny. Blízkozemních těles s tak vysokou hodnotou absolutní jasnosti známe pouze asi dvacítku z celkového počtu přibližně 3 000 těles.
12.10. - kometa 9P/Tempel 1 by při dopadu impaktoru ze sondy Deep Impact (viz. včerejší novinka) mohla zjasnět minimálně o 5 mag!!!
11.10. - cíl mise Deep Impact, kometa 9P/Tempel 1, byla po téměř roce opět sledována. Další snímkování za účelem přesné astrometrie jsou potřebné k dobrému navedení sondy ke kometě. Sonda bude vypuštěna v prosinci tohoto roku a k nejbližsímu přiblížení by mělo dojít 4.7.2005. Nejdůležitějším přístrojem na sondě bude malý impaktor, který se zaboří do komety, kde udělá velký kráter a následkem toho dojde k vyvržení kometárního materiálu do prostoru. Následky tohoto impaktu pak budou sondou sledovány.
11.10. - známý radar v Arecibu se v následujících dnech pokusí sledovat velmi slabou nedávno objevenou kometu C/2004 S1 (Van Ness) (viz. novinka z 5.10.2004). Vzhledem k tomu, že dráha není dosud určena s potřebnou přesností, však není jisté, zda se detekce podaří.
11.10. - kometa C/2003 S4 (LINEAR) se rozpadla na dvě jádra. Rozpad zaznamenal R. Ferrando pomocí 0.36-metrového reflektoru se CCD.
09.10. - vesmírná agentura NASA zveřejnila předěžné informace o misi WISE, která by měla být vypuštěna roku 2008 a která bude sledoat oblohu v středním infračerveném záření. Kromě jiných cílů se zaměří též na měření průměru asi 100 000 asteroidů a sledování prachových stop komet.
08.10. - na dnešních snímcích z koronografu C3 družice SOHO je opět vidět kometa C/2004 R2 (ASAS)! Včerejší domněnky o jejím rozpadu (viz. včerejší novinka) se tak ukázaly jako nesprávné, slábnutí komety bylo skutečně jen artefaktem, který mimo jiné "postihl" i další kometu, která v současnosti prochází zorným polem koronografu C/2003 K4 (LINEAR).
07.10. - kometa C/2004 R2 (ASAS), která v těchto dnech prochází zorným polem koronografu C3 na sluneční observatoři SOHO (viz. novinka z 5.10.) se s největší pravděpodobností rozpadá ("rozplývá"). Tady jsem udělal animaci (254 kB) ze snímků získaných sondou. První snímek je z 5.10. (21:44 UT) a poslední, kde už je kometa téměř neviditelná, je z dnešního dne a byl pořízen v 16:42 UT. Zda se kometa však skutečně rozpadla bude možné posoudit až později!
06.10. - o objev nové krátkoperiodické komety se postaraly společně projekty LINEAR a NEAT. Kometa nese označení P/2004 T1 (LINEAR-NEAT), má oběžnou dobu 6.5 let a perihelem projde 5.11.2004 ve vzdálenosti 1.72 AU. (MPEC 2004-T18)
06.10. - zvýšené frekvence meteorického roje drakonid (viz. včerejší novinka) se nedostavily. Podle pozorování ze světa byly pozorovány maximálně dva meteory za hodinu. Je pravděpodobné, že je to způsobeno tím, že vlákno, které se včera přiblížilo k Zemi, prošlo v letech 1945 a 1981 velkými gravitačními poruchami od Jupitera a nyní je velmi řídké.
05.10. - Denis Denissenko spočetl, že v roce 2023 (12.12.2023) dojde k velmi zajímavému zákrytu hvězdy planetkou. Konkrétně planetka (319) Leona zakryje jednu z nejjasnějších hvězd na obloze - polopravidelnou proměnnou Betelgeuze ze souhvězdí Orion. Jasnost Betelgeuze by měla poklesnout o více než 13 mag. (Ale budeme si muset počkat!)
05.10. - do zorného pole koronografu C3 družice SOHO vstoupila kometa C/2004 R2 (ASAS). (čerstvé snímky z koronografu C3 jsou zde)
05.10. - dnes ve večerních hodinách (mezi 22h a 23h UT) je možná zvýšená aktivita meteorického roje drakonid. Podle výpočtů, které provedl Mikiya Sato totiž Země projde ve vzdálenosti 0.0039 AU od prachové stopy, kterou při perihelu 1873 vypustila kometa 21P/Giacobini-Zinner, mateřská kometa roje drakonid. Tento roj (také nazývaný giacobinidy) se v minulosti již několikrát projevil silnými frekvencemi (nejsilněji v letech 1933 a 1946). Meteory jsou krátké a dosti pomalé.
05.10. - zdá se, že nově objevená kometa C/2004 S1 (Van Ness) (viz novinka z 29.9.2004) je velmi slabou kometou, podobně jako např. kometa C/2004 K3. I když v polovině října projde ve vzdálenosti pouhé 0.3 AU od Země, její jasnost pravděpodobně nepřesáhne 14 mag.
01.10. - planetce 2003 VB12 (Sedna) bylo už před časem přiděleno definitivní číslo 90 377 (viz. novinka z 3.9.2004). Stále však nebylo jisté, zda bude i nadále míti jméno Sedna. V současné době je už jméno přijato a zůstává původní název daný tělesu autory objevu, tedy Sedna.

– září 2004 –

30.09. - ESO zveřejnila snímky z těsného průletu planetky (4179) Toutatis kolem Země pořízené 8.2-m VLT teleskopem Kuyen na ESO Paranal Observatory a 2.2-m MPI teleskopem na La Silla. I přes to, že tyto dvě observatoře jsou od sebe vzdálené pouhých 513 km, je jasně viditelný efekt paralaxy díky malé vzdálenosti planetky od Země. Obrázky a komentáře najdete na této adrese.
29.09. - novou kometu, která dostala označení C/2004 S1 (Van Ness), objevil 26.9. na snímcích pořízených 0.59-m teleskopem projektu LONEOS Michael Van Ness. Podle první dráhy (18 pozorování; 3-denní oblouk) projde kometa perihelem 9.12.2004 ve vzdálenosti 0.69 AU, přičemž dosáhne asi 15 mag. Kometa se pohybuje na retrográdní dráze se sklonem asi 115°. (MPEC 2004-S81)
28.09. - kometa P/2004 NL21 (LINEAR) dostala definitvní označení pro periodické komety - 160P/LINEAR. Stala se tak první definitivně označenou periodickou kometou, která nese název jen tohoto projektu. U dalších pěti takovýchto komet sice jméno projektu LINEAR vystupuje, ale vždy jen jako jméno "spoluobjevitele" či "znovuobjevitele" ztracené definitvně označené periodické komety.
20.09. - těleso 2004 DA62 pohybující se na excentrické dráze a vysoce skloněné dráze (e = 0.47; i = 52°) s poloosou 7.71 AU a periodou 21.41 let bylo nalezeno na snímcích získaných 1.2-metrovou Schmidtovou komorou na Siding Spring 12.3.1983 a 17.4.1983, tedy v době, kdy se nalézalo poblíž perihelu, ale ani na těchto snímcích nebyly u tohoto tělesa na kometární dráze zaznamenány náznaky kometární aktivity. Velikost tělesa je odhadována na asi 10 km.
19.09. - podle 63. tiskového prohlášení ČAS byla cena Františka Nušla za rok 2004 udělena za celoživotní dílo RNDr. Zdeňku Ceplechovi, DrSC. věnujícímu se výzkumu meteorů, kde dosáhl velkých celosvětových úspěchů. Rovněž cena Zděnka Kvíze, udělovaná jednou za dva roky, připadla astronomovi pracujícímu v oboru meziplanetární hmoty, a to konkrétně Ing. Janě Tiché, ředitelce Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti. Kromě postů v několika mezinárodních astronomických organizacích (např. v komisích pro blízkozemní planetky a komety pracující při IAU) se Jana Tichá věnuje studiu planetek, především NEOs.
19.09. - kometa P/2004 NL21 (LINEAR) (viz. včerejší novinka) byla nalezena na 6-ti archivních snímcích pořízených 8.9. a 15.9.1996 1.0-m teleskopem GEODSS.
18.09. - na snímcích z 15.7.2004 získaných projektem LINEAR byla nalezena planetka 2004 NL21 s periodou téměř 8 let. Před několika dny (6.9.) se R. H. McNaughtovi a dalším pracujícím na 0.5-m Schmidtově komoře na Siding Spring podařilo prokázat, že objekt vykazuje kometární aktivitu. "Planetka" proto dostala kometární označení P/2004 NL21 (LINEAR) a perihelem projde 13.10.2004 ve vzdálenosti 2.08 AU. (MPEC 2004-S17)
18.09. - kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1 prodělává další ze svých outburstů. Podle četných pozorování ze včerejška má jasnost kolem 12 mag a vypadá jako mírně rozmazaná hvězda s velmi slabým halem o průměru do 2'.
18.09. - na stránkách Bellatrix Observatory jsou snímky komet C/2004 R2 (ASAS) a C/2004 Q2 (Machholz), které pořídil Gialuca Masi a Franco Mallia.
16.09. - objev nové komey s periodou 7.6 let byl oznámen v MPEC 2004-S02. Kometu objevili nezávisle projekty LINEAR a NEAT 10.9. respektive 13.9. Kometa prošla perihelem 23.5.2004 ve vzdálenosti 2.14 AU (podle 31 astrometrických měření z 10. až 16.9.) a dostala označení P/2004 R3 (LINEAR-NEAT).
15.09. - kometa C/2004 R2 (ASAS) velice rychle zjasňuje a tak by mohla být po krátký čas i od nás poměrně dobře pozorovatelná (viz. efemerida), pokud se ovšem nerozpadne v blízkosti perihelu. Bortleův limit pro komety, které přežijí průchod perihelem, je pro tuto kometu 7.7 mag, ale kometa má absolutní jasnost kolem 11 mag. Formule pro Bortleův limit však platí jen pro dynamicky nové komety a z dosavadní astrometrie není možné stanovit, zda mezi ně patří i kometa C/2004 R2 (ASAS). Velmi rychlé zjasňování je typické spíše pro periodické komety, které jsou vůči rozpadům "imunnější". Co se s kometou bude dít dál, zda se nerozpadne a zda bude pozorovatelná i od nás ukáží až další pozorování.
11.09. - kometa C/2004 R2 (ASAS) projde během perihelu (7.10.2004) zorným polem koronografu sondy SOHO a v tu dobu dosáhne snad až 3 mag. Počátkem října projde zorným polem sondy také kometa C/2003 K4 (LINEAR), která bude mít kolem 5 mag. Je tedy možné, že obě dvě komety budou sondou SOHO pozorovatelné najednou!
09.09. - kometa zachycená na snímcích projektu ASAS (viz. včerejší novinka) je potvrzena! Kometa dostala označení C/2004 R2 (ASAS) a perihelem projde 7.10.2004 ve vzdálenosti 0.11 AU. Od nás bude pozorovatelná přibližně od poloviny října a v té době její jasnost bude pravděpodobně přesahovat 8 mag. Podle dnešního odhadu Alana Haleho z Cloudcroftu má kometa 10.9 mag, ale je pozorovatelná pouze z jižnějších oblastí. (MPEC 2004-R48)
08.09. - automatický systém ASAS možná zachytil novou kometu. Hirohisa Sato spočítal z pěti pozic (od 3.9. do 8.9.) zatím dost nejistou (střední rezidua jsou 5".8) dráhu objektu, z níž plyne průchod perihelem 12.10.2004 ve vzdálenosti 0.30 AU. Objekt má nyní asi 10 mag a pravděpodobně bude dále zjasňovat.
07.09. - Mikhail Maslov navrhnul, že nová periodická kometa P/2004 R1 (McNaught) může produkovat meteorickou aktivitu díky dvěma místům, kde se její dráha dost blíží k dráze Země. Rovněž však upozoronil, že prachová stopa z minulosti (je-li vůbec nějaká) nekřížila dráhu Země, protože kometa v roce 1990 prodělala blízké přiblížení k Jupiteru, které drasticky změnilo její dráhu. Všechny tyto domněnky jsou však zatím zatíženy velkou nejistotou díky zatím poměrně málo přesné dráze komety.
07.09. - J. Horner a kol. (reference 9) prováděli dráhové integrace pro 729 klonů nejznamějšího Kentaura 95P/Chiron. Během integrace 1 030 000 let ("životní" poločas Chirona) přešlo 415 objektů na dráhy krátkoperiodických komet, z nichž 84 se stalo zemskými křižiči a 180 křížiči Marsu (počty pro simulaci 1 070 000 let zpátky v čase jsou mírně vyšší: 445, 110 a 208). Některé z objektů zůstávali ve stadiu krátkoperiodických komet velmi dlouhou dobu (cca 1 000 000 let). Chiron tak pravděpodobně v minulosti mohl být velkou krátkoperiodickou kometou nbo se jí může v budoucnosti stát, což už bylo potvrzeno různými autory (tuto domněnku potvrzuje i barva Chironu). Kromě Chirona prováděli autoři stejné simulace pro klony (vždy pro 729 objektů) založené na drahách 4 dalších Kentaurů (1996 AR20, 1995 SN55, 2000 FZ53 a 2002 FY36) a i u nich bylo potvrzeno, že mohou být zdrojem krátkoperiodických komet, i když v menší míře. Bylo navrženo, že injekce velkých Kentaurů (jako např. Chiron či 1995 SN55) mohla způsobit kolizní katastrofy na Zemi.
07.09. - J. Horner a kol. (reference 8) provedli simulace 23 328 částic založených na drahách 32 dobře známých Kentaurů po dobu 3 000 000 let dopředu a zpátky v čase. Objekty vykazují "životní" poločasy v rozemzí 540 000 až 32 000 000 let, přičemž průměr je 2 700 000 let. Celkový počet Kentaurů s průměrem nad 1 km je odhadován na 44 300, přičemž každých 200 let se z této skupiny těles vydělí jedna nová krátkoperiodická kometa, každých 880 let jeden křížič dráhy Země, každých 420 let jeden křížič Marsu a jednou za přibližně 5 200 let odsud přibude jeden objekt na dráze typu Encke. Do skupiny Kentaurů přibude jedno nové těleso za 125 let. Dráhové integrace také ukázaly, že v simulaci dopředu v čase (v závorkách počty pro integrace zpátky v čase) se 144 (135) těles srazilo s Jupiterem, 53 (48) se Saturnem, 5 (5) s Uranem a 5 (1) s Neptunem.
07.09. - podle práce S. I. Ipatova (reference 7) byly TNOs s průměrem větším než 100 km pohybující se nyní v nevelmi excentrických drahách formovány hlavně kompresí velkých jemných prachových kondenzací (s velkými poloosami většími než 30 AU) a ne akrecí menších pevných planetesimál.
07.09. - v MPEC 2004-R24 byl oznámen objev krátkoperiodické komety P/2004 R1 (McNaught). Kometu objevil 2.9.2004 Robert H. McNaught za pomocí 0.5-metrové Uppsala Schmidt kamery se CCD; měla jasnost přbližně 18 mag. Podle současných astrometrických pozorování (22 měření; 4 dny) jde o PHC, tedy o kometu, která se velmi těsně blíží Zemi. Dráha se ale může ještě změnit.
05.09. - další předobjevové snímky komety C/2004 Q2 (Machholz) pořídili 15.5.2004 Michael Jaeger a Gerald Rhemann v Namibii při snímkování komety C/2002 T7 (LINEAR).
05.09. - asteroid (4179) Toutais se pomalu blíží k Zemi (viz novinka z 1.9.2004). Zjasňování je dobře viditelné na tomto grafu, který je sestrojen z 287 pozorování v období 29.4.2004 až 4.9.2004. Červená křivka je teoretický vývoj jasnosti.
04.09. - Vello Tabur, amatérský objevitel tří komet (C/1996 Q1, C/1997 N1 a C/2003 T3) nalezl na dvou snímcích, které pořídil 27.5.2004, kometu C/2004 Q2 (Machholz). Jasnost komety byla v tu dobu 12.7 mag.
03.09. - těleso 2003 VB12 (Sedna) dostalo definitivní planetkové číslo - 90 377. Definitivní číslo bylo přiděleno rovněž dalšímu velkému tělesu - 2004 DW. To dostalo číslo 90 482. I když byla obě tělesa nalezena teprve nedávno, jejich dráhy jsou už dost přesné vzhledem k tomu, že byla nalezena na archivních snímcích (viz. novinka z 20.2.2004 a 20.3.2004).
01.09. - 30.9.2004 projde ve vzdálenosti pouhých 0.010 4 AU od Země známý velký křížič (4179) Toutatis a dosáhne jasnosti asi 9 mag. Pár dnů po těsném průletu (7.-10.10.) bude planetku "ohmatávat" radar v Arecibu.

– srpen 2004 –

31.08. - včera (30.8.) zemřel ve věku téměř 98 let jeden z nejvýznamějších lidí, kteří zasáhli do teorie kometárních jader a komet vůbec - Fred Whipple. Jeho teorie špinavé sněhové koule se s obměnami používá dodnes. Publikoval spoustu odborných prací, objevil šest komet, v letech 1955 a 1973 byl ředitelem Smithsonian Astrophysical Observatory a vznamně se podíl na různých projektech. Jedním z posledních byly i ochranné štíty na sondě Stardust nazvané Whippleovy štíty a chránící sondu v období těsného přiblížení ke kometě 81P/Wild 2 před dopady prachových částic. Po Fredu Whippleovi je pojmenována planetka (1940) Whipple.
30.08. - v MPEC 2004-Q69 byly zveřejněny nové dráhové elementy (38 pozorování; 4 dny) pro kometu C/2004 Q2 (Machholz). Podle nich se dá usuzovat, že kometa bude v maximu jasnosti asi o magnitudu jasnější než podle původní efemeridy.
29.08. - pomocí nového systému adaptivní optiky SINFONI na ESO observatoři VLT byly získány v průběhu čtyř nocí v červnu 2004 snímky asteroidu (22) Kaliope a jeho měsíce Linus. Zatímco primární složka má průměr asi 180 km, měsíc má 50 km a obíhá s periodou 3.6 dne. Analýzou snímků také byla zjištěna perioda rotace asteroidu Kaliope - 4.15 hodiny. Složený snímek získaný na vlnové délce 2.2 mikrometry je zde.
29.08. - podle vizuálního odhadu Juana Josého Gonzálese Suaréze z 26.8. má nově objevená kometa C/2004 Q1 (Tucker) jasnost 12.9 mag. Na přelomu října a listopadu by tak mohla dosáhnout asi 11.5 mag.
28.08. - Don Machholz, americký hledač komet, objevil včera (27.8.) vizuálně 0.25-m reflektorem kometu o jasnosti asi 11 mag, která dostala označení C/2004 Q2 (Machholz). Podle 25-ti astrometrických pozorování z 27.8. a 28.8. projde kometa perihelem koncem ledna příštího roku v perihelové vzdálenosti 1.29 AU, přičmež je monžné, že bude viditelná očima. Od nás bude v tuto dobu ve velice příznivé poloze. Jedná se o desátou kometu, kterou Don Machholz objevil, respektive spoluobjevil. (MPEC 2004-Q58)
25.08. - objev nové komety C/2004 Q1 (Tucker) byl oznámen v cirkuláři MPEC 2004-Q43. Kometu objevil na snímcích získaných 22.8. 0.35-m reflektorem se CCD Roy Tucker na Goodricke-Pigott Observatory při jasnosti asi 15 mag. Podle dráhových elementů (48 pozorování, 3 denní oblouk) projde kometa perihelem 10.12.2004 ve vzdálenosti 2.00 AU a počátkem listopadu by mohla dosáhnout 13 mag.
25.08. - Kamil Hornoch nasnímal pomocí 0.35-m reflektoru se CCD kamerou osazenou V filtrem setkání komety C/2003 T4 (LINEAR) s galaxií M81. Snímek pořídil 24.8. v ranních hodinách. Jasnost komety odhadnul vizuálně na 14.0 mag. Křížek v levém okraji snímku ukazuje polohu komety při nejtěsnějším přiblížení.
24.08. - v cirkuláři IMO z 18.8. byly prezentovány analýzy meteorického roje Perseid založené na pozorování 16.536 meteorů od 107-mi pozorovatelů. Nejvyšší frekvence dosáhl roj 11.8. v 20:56 +/- 4 minuty UT, ZHR byla cca 190. Jednalo se o pík aktivity s krátkou životností.
24.08. - v MPEC 2004-Q22 byla uveřejněna dráha tělesa 2004 FU162, které 31.3.2004 prošlo jen 13.000 km od středu Země. Jedná se tak o nejtěsnější kdy pozorované přiblížení planetky. Toto tělísko bylo objeveno dodatečně na snímcích získaných 31.3.2004 projektem LINEAR a jeho velikost se pohybuje kolem 6-ti metrů. V případě "srážky" se Zemí bychom pozorovali pouze jasný bolid, na zemský povrch by mohly dopadnout pouze malé úlomky tělíska.
24.08. - novou kometu objevil na snímcích ze 17.8.2004 projekt NEAT. Kometa dostala označení C/2004 P1 (NEAT) a perihelem prošla v první třetině srpna roku 2003 ve vzdálenosti 6.00 AU. (MPEC 2004-Q18)

– červenec 2004 –

10.07. - podle G.M.Bernsteina a kol. (reference 6), kteří pomocí 22.000 sekundových expozic pořízených kamerou ACS umístěné na HST prohledávali 0.02° oblohy za účelem nalezení slabých TNOs, je celková hmotnost klasického Kuuiperova pásu 0.01 hmotnosti Země (tj. pouze několik hmotností Pluta), přičemž dominantní jsou zde objekty o průměru kolem 100 km. Hmotnost těles rozptýleného disku je pravděpodobně několikrát vyšší. Největší objekty klasického Kuiperova pásu (včetně Pluta), pak obsahují desítky procent celkové hmoty této skupiny těles, zatímco u rozptýleného disku zaujímají největší tělesa pouze asi 2 % celkové hmotnosti.
06.07. - podle práce z května minulého roku (reference 5) jsou komety 42P/Neujmin 3 a 53P/Van Biesbroeck pozůstatkem jednoho tělesa. Podle dosti přesných drah (obě komety byly pozorovány při 5-ti průchodech perihelem) se obě dvě komety totiž v lednu 1850 přiblížily dost těsně k Jupiteru, který jejich dráhy pozměnil. Dráhové simulace dále ukázaly, že před tímto přiblížením měly komety téměř identické dráhy a souhlas šesti dráhových elementů v čase je téměř vyloučený, čili šlo pravděpodobně o jedno těleso.
06.07. - v MPEC 2004-N22 se objevila nová pozorování planetky 2003 EH1 získaná 3.6-metrovým NTT teleskopem na ESO. Planetka či spíše vyhaslá kometa, je pravděpodobně mateřským tělesem meteorického roje Quadrantid a zdá se, že by mohla být identická s kometou C/1490 Y1. K rozhodnutí, zda jsou tato dvě tělesa identická, je však stále ještě málo pozorování.
03.07. - doplnění ke včerejší novince: 6 z komet patří do Krachtovy skupiny, což je neobvykle mnoho, protože do této skupiny spadalo zatím pouze 17 komet. Jejich počet tak stoupnul na 23.
02.07. - sluneční sonda SOHO objevila v první polovině května neuvěřitelných 19 komet (mají předznačení C/2004 J)! Dosavadní rekordní počet komet objevených touto sondou zatím připadal na druhou polovinu listopadu roku 2002, kdy jich bylo objeveno 17 kusů (předznačení C/2002 W).

– červen 2004 –

29.06. - v konferenci MPML dnes Jean Meeus poznamenal, že těleso 2002 JX8 by se dalo řadit mezi tzv. IEOs, tedy tělesům, jejichž dráha se celá nachází uvnitř dráhy Země. Planetka se sice od Slunce vzdaluje až na 1.006 AU, ale afel je situován do šířky 227°, kde se Země od Slunce vzdaluje na 1.009 AU. Planetky, jejichž celá dráha leží uvnitř dráhy zemské, známe s jistotou pouze dvě (2003 CP20 a 2004 JG6), u jedné další (1998 DK36) existuje podezření, že by tam mohla patřit. (dráha tělesa je zde)
29.06. - meteorický roj bootid se skutečně projevil mírně zvýšenými frekvencemi, jak bylo předpovězeno (viz. novinka z 18.6.). Podle prvních předběžných výsledků nastalo maximum 23.6. v 11+/-2 h UT a hodinové zenitové frekvence dosáhly přibližně 30 meteorů. Tři spektra stop meteorů s nízkým rozlišením, která získal Peter Jenniskens, vykazují silné čáry sodíku, slabé čáry hořčíku a kontinuum se stopami molekul dusíku.
29.06. - 26.6. oznámil William Souza, že kometa C/2002 T7 (LINEAR) pravděpodobně zjasněla. Jeho další pozorování o dva dny později a pozorování dalších pozorovatelů však možné zjasnění nepotvrdila. (Pozn.: Je vidět, že i tak velmi zkušený pozorovatel komet jako je William Souza, může při pozorování občas pochybit.)
25.06. - podle dalších výsledků ohledně Saturnova měsíčku Phoebe je nasnadě, že se formoval jinde než Saturn a většina jeho měsíců. Zdá se, že jeho původ by mohl být v Kuiperově pásu, čemuž nasvědčuje i neobvyklá dráha (oběh v opačném směru než rotace Saturnu, vysoký sklon). Povrch měsíce je podle snímků ze sondy Cassini pokryt vodním ledem, minerály obsahujícími vodu, oxidem uhličitým, možná také jílem a primitivními organickými materiály, čímž se podobá kometárním tělesům. Hustota se pohybuje kolem 1.6 g/cm3. Snímky, které získal přístroj VIMS jsou zde. (viz. též novinka z 15.6.2004)
23.06. - Gérard Faure aktualizoval svou práci Description of the System of Asteroids. Velmi doporučuji!
18.06. - meteory vyvržené z komety 7P/Pons-Winnecke se už několikrát projevily jako slabý meteorický déšť tzv. červnových bootid. Tento rok je 23.6. od 13:00 do 20:00 (UT) vysoká pravděpodobnost, že frekvence tohoto jinak slabého roje by molhy být zvýšené, protože zesmká dráha prochází vlečkami částic vypuštěných z komety v letech 1819, 1825 a 1830. V těchto letech ještě křížila dráha komety dráhu zemskou, díky mnoha přiblížením k Jupiteru má však už v současné době kometa perihel ve vzdálenosti asi 1.26 AU, takže nedochází k protínání drah.
18.06. - JPL (NASA) zveřejnilo včera některé poznatky z průletu sondy Stardust kolem komety 81P/Wild 2 (viz. novinka z 3.1.2004). Na snímcích ze sondy, která 2.1.2004 prolétla 236 km od jádra komety, byly nalezeny 100 m vysoké vrcholy a krátery více než 150 m hluboké. Některé krátery mají kruhovou centrální 'jámu' obklopenou drsným vyvrženým materiálem, jiné mají nízké dno a rovné stěny. Průměr jednoho velkého kráteru nazvaného Left Foot je pětina povrchu komety (kráter má délku 1 km, zatímco délka jádra je 5 km). Dalším překvapením je počet jetů. Oproti očekávání jich sonda zaznamenala více než dva tucty. Třemi ohromnými jety sonda rovněž prolétla a ty ji bombardovaly asi milionem částic za sekundu. (Spousta obrázků z průletu je zde)
17.06. - na snímcích z 11.6.2004 získaných projektem LINEAR byla objevena další kometa C/2004 L2 (LINEAR). Perihelem projde v listopadu příštího roku ve vzdálenosti 3.8 AU. (MPEC 2004-M09)
15.06. - sonda Cassini prolétla 11.6. kolem Saturnova měsíce Phoebe. Snímky povrchu měsíce ukázaly kráterovaný, pravděpodobně na vodní led bohatý povrch. Již dříve se předpokládalo, že Phoebe může mít asteroidální původ, nyní se však zdá, že má mnohem blíž ke kometám či tělesům Kuiperova pásu.
14.06. - na snímcích z 12.6.2004 získaných projektem LINEAR byla objevena nová kometa C/2004 L1. Kometa projde perihelem koncem března příštího roku ve vzdálenosti 2.2 AU. (MPEC 2004-L58)
10.06. - na snímcích z 9.6. pořízených projektem LINEAR bylo objeveno zajímavé tělísko 2004 LG, které se nachází na vysoce excentrické (e = 0.90) dráze s velkým sklonem (i = 72°). Těleso projde perihelem v polovině srpna ve vzdálenosti 0.2 AU. Oběžná doba je 3.2 roku. (MPEC 2004-L19)
10.06. - o tom, že archivní snímky stále skýtají cenný zdroj nových pozičních dat pro planeteky, svědčí i případ poměrně velkého (H = 4.0) transenptunického tělesa 2004 GV9, které bylo nalezeno na archivních snímcích přehlídky DSS (Siding Spring) z let 1993, 1994 a 1997. (viz. také novinka z 27.2.2004)
03.06. - na snímích z 29.5. získaných projektem LINEAR byla objevena velmi slabá kometa C/2004 K3 (LINEAR). I přes to, že prošla jen 0.58 AU od Země, dosáhla pouhých 19 mag. Kometa, pohybující se po retrográdní dráze, projde perihelem 30.6.2004 ve vzdálenosti 1.11 AU od Slunce. (MPEC 2004-L04)
02.06. - Kamil Hornoch provedl za rok 2003 pomocí CCD kamery 5.397 pozičních měření komet a stal se tak prvním na světě! Čestné druhé místo obsadila stanice Hradec Králové s 3.533 pozičními měřeními. Kompletní výsledky jsou zde (zde je stejná statistika za rok 2002; a tady je srovnání).
02.06. - ve dnech 21., 23. a 24.12.2003 prováděl Spitzerův kosmický teleskop pozorování komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1. Analýzou snímků získaných třemi přístroji (IRAC, IRS a MIPS) na vlnových délkách 3.6 až 160 mikrometrů vyplynulo, že kometa uvolňovala méně než 50 kg prachu za sekundu. Průměr jádra vyšel 27 +/- 5 km a geometrické albedo 0.025 +/- 0.01. Analýzou morfologie jetů byla získána rotační perioda, která přesahuje 60 dnů. Prach v centrální komě je složen především z forsteritu (na hořčík bohatý olivín, Mg2SiO4) a amorfních olivínů. Jedná se zároveň o první určení chemického složení prachu emitovaného z objektů rodiny Kentaurů, kam kometa náleží. Ejekční rychlosti prachu se pohybují kolem 500 m/s.

– květen 2004 –

29.05. - podle Z. Sekaniny byl neobvyklý prachový antiohon komety C/2002 T7 (LINEAR) tvořen materiálem, který byl vyvržen někdy mezi říjnem 2002 (objev komety) a červnem 2003. (IAUC 8330)
29.05. - P. R. Holvorcem a M. Schwartz (Tenagra II Observatory) zachytili na snímcích z 28.5. a 29.5. planetku 1979 QB, která byla objevena v srpnu 1979 a naposled byla pozorována téhož roku, 22.10.1979. Planetku objevila na snímcích 22.8.1979 (později byly nalezeny dva předobjevové snímky z 16.8.1979) Eleanor Helinová na snímcích z 1.2-metrové Schmidtovy komory na Mt. Palomaru. (MPEC 2004-K71)
28.05. - R. H. McNaught, objevitel 12- ti komet (respektive spoluobjevitel), nalezl na snímcích z 20.5. pořízených 0.5-m Uppsala Schmidt teleskopem na Siding Spring, krátkoperiodickou kometu (P/2004 K2 (McNaught). Kometa projde perihelem v polovině června ve vzdálenosti 1.60 AU. Oběžná doba činí 9.46 let. (MPEC 2004-K61)
28.05. - informace z NEO News 27.5.2004: Koncem roku 2003 bylo známo 2.600 blízkozemních asteroidů (NEAs), z nichž 691 má absolutní jasnost vyšší než 18 mag, čemuž odpovídá průměr větší než 1 km. 131 z těchto velkých těles je klasifikováno jako PHAs (potenciálně nebezpečné asteroidy). Celkový počet NEAs (H <18.0 mag) je 1.100 +/- 100, což znamená, že těchto těles už známe téměř 65 %. Počty nově objevených těles v posledních letech už klesají (viz. stránky NASA - Near Earth Object Program).
28.05. - Colin E. Drescher pozoroval vizuálně binokulárem 25x100 kometu C/2004 H6 (SWAN). 22.5. měla 7.5 mag a komu o velikosti 1.5´ (výška nad obzorem za soumraku 7°) a 27.5. ji odhadnul na 7.2 mag s komou 2.5´ (výška nad obzorem 10°). Poznamenává také, že 27.5. byla viditelná i v binokuláru 12x50. (Snímek komety od Vello Tabura; dráhové elementy a efemerida v IAUC 8347)
28.05. - 13.5. informovali nezávisle X.-m. Zhou, K. Cernis a M. Mattiazzo, že na UV snímcích z přístroje SWAN umístěném na sondě SOHO, objevili objekt, který by mohl být kometou. S. Hönig spočetl na základě 10- ti pozic z 14. až 25.5. dráhu objektu, která říká, že perihel nastal 14.5. ve vzdálenosti 0.78 AU od Slunce. Kometa by mohla být od začátku července pozorována i od nás. Předběžná efemerida a dráhové elementy od S. Höniga jsou zde. Objekt dostal označení C/2004 H6 (SWAN).
27.05. - podle E. Lyytinena a Van Flanderna projde 11.8.2004 Země 0.0013 AU od středu vlákna částic uvolněného z komety 109/Swift-Tuttle před jedním oběhem. Tento den kolem 21:00 UT lze proto očekávat zvýšené frekvence meteorického roje Perseid.
26.05. - sonda ESA Rosetta (viz. novinky z 11.3., 2.3., 27.2. a 26.2.), která po několika odkladech odstartovala 2.3.2004, pozorovala ze vzdálenosti 93 milinů kilometrů koncem dubna a začátkem května kometu C/2002 T7 (LINEAR). Z pozorování vyplynulo, že 4 přístroje, které pořídily snímky a spektra komy a ohonu na různých vlnových délkách (UV až mikrovlny), jsou v perfektním stavu. Detailní analýzy budou zveřejněny v následujících měsících.
24.05. - A. Stern se zabýval původem tělesa 2003 VB12 (Sedna), jehož současná vysoce execentrická dráha je způsobena několika dynamickými poruchami od doby akrece, protože akrece tak velkého tělesa se musela odehrávat s původními dráhovými elementy blízkými e = 0 a i = 0°. (reference 4)
24.05. - objev nové komety C/2004 K1 (Catalina) je ohlášen v MPEC 2004-K50. Podle 46- ti pozorování z 21.5. až 24.5.2004 se jedná o dlouhoperiodickou nebo neperiodickou kometu s perihelovou vzdáleností asi 3.4 AU. Perihelem projde v červenci 2005. Její jasnost asi nepřesáhne 15 magnitud.
21.05. - v čerstvé práci H. Menga a kol. (reference 3) je navrženo, že těleso 2001 YB5 má pravděpodobně na svědomí zvýšené frekvence meteorů pozoravných 7.1.2002 jak vizuálně tak pomocí video metod. Spektrum tělesa je podobné spektru planetky (3200) Phaeton, která má na svědomí meteorický roj Geminid.
21.05. - Petr Scheirich zaktualizoval stránky (viz. novinka z 19.04.2004) Asteroid (and Comets) Groups, takže grafy nyní obsahují i komety.
18.05. - objeveno další dlouhou dobu ztracené těleso - 1975 XA!!! Je totožné s tělesem 2004 JN13 objeveným na snímích z 15.5.2004 pořízených projektem LINEAR (předobjevové snímky z 23.4. - LONEOS, 13.5. - Catalina Sky Survey a 14.5. - LINEAR). Těleso má absolutní jasnost asi 14.5, takže se jedná o relativně velkou blízkozemní planetku. Oběžná doba je 4.9 let. V roce 1975 bylo pozorováno pouze 5. a 7. prosince a od té doby bylo ztraceno. (MPEC 2004-K15)
14.05. - v MPEC 2004-J60 je oznámen objev tělesa 2004 JG6 s oběžnou dobou 0.50 roku. Podle současné dráhy (4- denní oblouk) se jedná o zástupce asteroidů, tzv. Apohelid, tj. těch, jejichž dráha se celá nachází uvnitř dráhy Země. Takovéto těleso zatím s jistotou známe jen jedno (2003 CP20; viz. novinka z 18.03.2004) a u jednoho dalšího (1998 DK36) existuje podezření, že by do této skupiny mohlo patřit. (dráha tělesa zde; zobrazeny dráhy Merkuru, Venuše a Země; polohy těles k 1.1.2000)
10.05. - u tělesa 2004 HV60 (viz. novinka z 01.05.) byla na snímcích získaných 8.5.2004 F. Bernardim, J. Pittichovou a N. Moskovitzem (2.24- m teleskop Universtiy of Hawaii na Mauna Kea) prokázána kometární aktivita a těleso dostalo označení C/2004 HV60 (Spacewatch). Oproti původním elementům (z 01.05.) došlo k dosti výrazné změně dráhy. (MPEC 2004-H91)
07.05. - počet číslovaných planetek roste velmi rychle a nyní dosáhl čísla 85.117!
01.05. - Jim Scotti nalezl na snímcích z 25.4.2004 získaných 0.9-m reflektorem na Kitt Peaku objekt asteoridálního vzhledu, který dostal označení 2004 HV60. Dráha je zatím dost nepřesná, ale zdá se, že se těleso pohybuje po velmi protáhlé elipse (a = 125 AU; per. = 1.410 let) s retrográdním sklonem (i = 93°). Těleso bude pravděpodobně kometárního původu. (MPEC 2004-H91)

– duben 2004 –

30.04. - v MPEC 2004-H90 je oznámen objev nové krátkoperiodické komety P/2004 HC18 (LINEAR) (původně označené jako asteorid 2004 HC18). Perihelem projde kometa 18.6.2004 ve vzdálenosti 1.7 AU.
28.04. - D. Jewitt a S. Sheppard pozorovali jádro komety 48P/Johnson v době, kdy byla cca 4 AU od Slunce. Ze světelné křivky s periodou 14.5 hodiny a amplitudou 0.32 mag (R obor) určili velikost asférického jádra na 3.0*2.2 km (přijato albedo 0.04) a rotační periodu 29.00 hodiny (+/-0.04). (reference 2)
28.04. - podle práce Emel'yanenka a kol. jsou TNOs s vysoce excentrickými drahami hlavním zdrojem komet Jupiterovy rodiny (JFCs). Takových TNOs s "kometární velikostí" je v rozmezí perihelů 28 a 35.5 AU asi 10^10. Jestliže populace vznikla před 4.5 mld. lety, muselo jich být asi 20* více než dnes. Maximální životní doby JFCs s perihely pod 1.5 AU jsou přibližně 200 oběhů. (reference 1)
24.04. - zdá se, že kometa C/2002 T7 (LINEAR) je klasická na prach chudá kometa (J. Bortle).
24.04. - v MPEC-H66 je oznámen objev komety P/2004 H3 (Larsen). Kometu objevil na snímcích z 22.4.2004 pořízených 0.9- m reflektorem Spacewatch J. A. Larsen, stejně jako kometu P/2004 H2 (Larsen). Nově objevená kometa je rovněž krátkoperiodická (P = 8.5 let) a perihelem prošla koncem února 2004 ve vzdálenosti 2.5 AU.
22.04. - kometa C/2002 T7 (LINEAR) má vyvinutý velmi pěkný antiohon. Snímek je např. zde nebo na stránce T. Lovejoye.
22.04. - v MPEC-H42 je oznámen objev komety P/2004 H2 (Larsen). Kometu objevil na snímcích z 19.4.2004 pořízených 0.9- m reflektorem Spacewatch J. A. Larsen. Oběžná doba komety je 9.5 let a perihelem projde v srpnu 2004 ve vzdálenosti 2.6 AU.
19.04. - Asteroid Groups - perfektní přehled skupin asteroidů na stránkách Petra Scheiricha
19.04. - v MPEC 2004-H26 byl oznámen objev nové komety C/2004 H1 (LINEAR). Kometa byla objevena na snímcích pořízených projektem LINEAR 16.4.2004 a měla jasnost 19 mag. Perihelem prošla v polovině ledna tohoto roku ve vzdálenosti 2.05 AU.
19.04. - kometa C/2004 F4 (Bradfield) je jasnější než se očekávalo. Na snímcích z koronografu C3 sondy SOHO má jasnost přibližně -2 mag!
19.04. - Gianluca Masi oznámil, že na snímcích komety C/2001 Q4 (NEAT), které získal on a Franco Mallia, objevili v komě obálky podobné těm, které byly pozorovány v komě komety C/1995 O1 (Hale-Bopp)
16.04. - na posledních snímích z koronografu C3 sondy SOHO je vidět kometa Bradfield
16.04. - mise Deep Impact, která je určena ke studiu komety 9P/Tempel 1, se možná vypráví i k dalšímu cíli. V úvahu připadá např. kometa 103P/Hartley 2
16.04. - u dalšího tělesa byla prokázána kometární aktivita. Jedná se o těleso 2004 EW38, které prošlo perihelem 19.11.2003 ve vzdálenosti 1.79 AU. Jedná se o klasickou krátkoperiodickou kometu s periodou 6.80 let, která dostala označení P/2004 EW38 (Catalina-LINEAR). (MPEC 2004-G46)
15.04. - dráha komety C/2004 F4 (Bradfield) je stále dosti nejistá (díky nevýhodné pozici na obloze a malému počtu pozičních měření). Zdá se však, že je správná, protože i další poziční měření získané T. Lovejoyem dobře zapadá mezi předešlých 6 (dráha spočtená S. Höenigem). J. Bortle poznamenal, že kometa nemusí přežít průlet perihelem, není–li současná dráha a absolutní jasnost zatížena příliše velkou nepřesností. S největší pravděpodobností rozpad provázený zjasněním komety již začal, protože jinak by velmi pravděpodobně byla objevena už dříve.
15.04. - již 16.3.2004 (tedy den po oznámení objevu) bylo teleskopem HST sledováno těleso 2003 VB12 (Sedna). Podle získaných snímků je horní hranice velikosti tělesa asi 1700 km. U tělesa nebyl objeven měsíc, jak bylo dříve předpokládáno, a šance, že by se mohl nacházet v zákrytu tělesem je nepatrná. Rotace Sedny je nezvykle pomalá, ale zatím dosti nejistá (mezi 20- ti a 50- ti dny). (více zde)
15.04. - před třemi dny byl oznámem objev komety nové C/2004 G1 (LINEAR). Kometa byla objevena na snímcích z 9.4.2004 získaných projektem LINEAR a měla jasnost cca 18 mag. Perihelem projde počátkem června ve vzdálenosti asi 1,20 AU od Slunce. (MPEC 2004-G40)
15.04. - v MPEC 2004-G32 byl oznámen objev dalšího velkého vzdáleného tělesa. Dráha je zatím dost nejistá, ale zdá se, že půjde buď o tzv. Cubewano nebo klasické těleso Kuiperova pásu (EKBO). Velikost se pohybuje (v závislosti na albedu) od 640 km do 730 km.
15.04. - u tělesa 2004 DZ 61 s velkým sklonem dráhy (67°) byla prokázána kometární aktivita a dostalo označení C/2004 DZ61 (Catalina-LINEAR). (MPEC 2004-G34)
12.04. - dne 23.3.2004 objevil William Bradfield při hledání sungrazerů kometu C/2004 F4 (Bradfield). Kometu spatřil ve svém 0.25- m reflektoru při jasnosti asi 8 mag na světlé večerní obloze. Potvrzení objevu bylo možné až 9. dubna R. H. McNaughtem. Kometa v tu dobu měla asi 5 mag. Nyní se její jasnost pohybuje kolem 3 mag. Dráha je zatím velmi přibližná a kometa by podle ní měla projít perihelem 17.4.2004 0.17 AU od Slunce, kdy bude pozorovatelná sondou SOHO (koronografem C3). Od nás bude pozorovatelná od května, kdy zeslábne na cca 8 mag. Je to 18- tá (!!!!) kometa objevená W. Bradfieldem, což je po Ponsovi a Brooksovi 3. nejúspěšnější amatér v objevování komet vůbec. (předběžná efemerida v IAUC 8320; světelná křivka zde)
09.04. - podle dnešního pozorování A. Amorina má kometa C/2002 T7 (LINEAR), která se pomalu vzdaluje od konjunkce se Sluncem, jasnost přibližně 4.5 mag s centrální kondenzací 6.5 mag.
07.04. - na 7. a 8. května je plánováno pozorování komety C/2001 Q4 (NEAT) vesmírným X-ray teleskopem XMM-Newton.
07.04. - Jacques Crovisier a další nalezli ve archviních spektrech komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) ethylen glykol, což je sloučenina odvozená od jednodušších cukrů. Je to zároveň nejkomplexnější molekula kdy identifikovaná v kometárním spektru.

– březen 2004 –

31.03. - u tělesa 2004 CB byla na snímcích získaných 30.3. 1.0- metrovým reflektorem observatoře na Siding Spring, prokázána kometární aktivita. Těleso dostalo označení P/2004 CB (LINEAR). Perihelem projde kometa za dva dny, tedy 2.4.2004. Je 42. tzv. potenciálně nebezpečná kometa (PHC), obdoba PHAs, tedy potenciálně nebezpečných asteroidů. Může projít až 0,040 AU od Země (v květnu 2014 0,065 AU) a velikost jádra pravděpodobně překračuje 3 km. (MPEC 2004-F96)
30.03. - 13.4. je možný zákryt hvězdy Aldebaran kometou 43P/Wolf-Harrington!!! Zákryt (pokud nastane) bude pozorovatelný z Ameriky. Pokud se zákryt podaří úspěšně napozorovat, může získaná světelná křivka posloužit k nepřímé analýze komy!!!
29.03. - A. Morbidelli a Harold F. Levison se v "čerstvé" práci (Scenarios for the origin of the orbits of the trans-neptunian objects 2000 CR105 and 2003 VB12) zabývali původem nedávno objevené obří planetky 2003 VB12 (Sedna) a také tělesa 2000 CR105. Zdá se, že na současné dráhy se tato tělesa mohla dostat jen při průletu hvězdy ve vzdálenosti cca 800 AU (při hmotnosti hvězdy stejné jako má Slunce). Další tři scénáře diskutované v práci jsou velmi nepravděpodobné. Průchod hvězdy by podle autorů také vysvětloval pozorovanou strukturu Kuiperova pásu (= již dříve navrhovaná myšlenka).
29.03. - další kometu, tentokráte periodickou, objevil projekt NEAT. Objevena byla na snímcích z 28.3.2004 a měla přibližně 17 mag. Jedná se o typickou krátkoperiodickou kometu (perioda 8.1 roku). V afelu se může dost značně přiblížit k Jupiteru, protože její vzestupný uzel téměř protíná dráhu Jupitera. Kometa dostala označení P/2004 F3 (NEAT), perihelem projde v lednu příštího roku. (MPEC 2004-F82)
29.03. - projekt LINEAR objevil novou kometu. Dostala označení C/2004 F2 (LINEAR) a perihelem prošla v prosinci 2003. Objevena byla až na snímcích z 25.3.2004, kdy měla přibližně 19 mag a nadále bude pomalu slábnout. (MPEC 2004-F81)
26.03. - komety C/2001 Q4 (NEAT), která od nás začne být pozorovatelná v květnu (jasnost cca 2 mag), je už viditelná i pouhýma očima (odhad A. Pearcyho). Jasnost se pohybuje kolem 6 mag.
25.03. - v únoru 2006 by měla být vypuštěna dvojice sond Solar-Terrestrial Relations Observatory (STEREO), které budou z Lagrangeových bodů L4 a L5 pozorovat Slunce. Podobně jako u sondy SOHO budou na snímcích zachycováni také tzv. "lízači" Slunce (sungrazers), ovšem s mnohem lepším časovým i prostorovým rozlišením.
24.03. - na snímcích ze sondy SOHO byla objevena 750 kometa!!!
24.03. - kometa 118P/Shoemaker-Levy 4 se nachází ve fázi outburstu. S. Yoshida sdělil, že podle snímků A. Nakamury a M. Tsumury má kometa cca 14.5 mag, zatímco v polovině února byla její jasnost 16.5 mag. Kometa se vzdaluje od Slunce, perihelem prošla 20.7.2003. (světelná křivka na stránkách S. Yoshidy)
23.03. - ještě pár doplňujících informací k tělísku 2004 FH. Nejblíže prolétlo 18.3. ve 22:08 UT, a to ve vzdálenosti pouhých 43.000 km. Kdyby vlétlo do atmosféry, zazářilo by jako bolid přibližně -25 mag. 17.3. a 18.3. bylo získáno téměř neuvěřitelných 264 přesných astrometrických měření.
21.03. - výsledky sledování tělíska 2003 FH pomocí radaru v Arecibu nejsou moc povzbudivé, jak napovídají slova jednoho z vědců pracujících s radarem: "No Joy. No electricity. Sorry."
20.03. - Andrea Pelloni oznámil, že Roberto Haver, Andrea Pelloni a Giuseppe Forti nalezli na snímcích z DSS-2 stopu asteroidu 2003 VB12 (Senda). Dráha tohoto zajímavého tělesa je tak nyní spočtena z téměř 14- ti letého oblouku.
20.03. - M. Hicks oznámil objev nové krátkoperiodické komety (P/2004 F1 (NEAT)), kterou nalezl projekt NEAT na snímcích z 18.3.2004. Předobjevové pozorování pocházejí ze snímků LINEARu z 16.2. - 18.3. Kometa prošla perihelem 20.10.2003 ve vzdálenosti 2,45 AU od Slunce.
18.03. - 19.3. a 20.3. bude planetku 2004 FH "ohmatávat" známý radar v Arecibu. Toto by mělo přinést informace o velikosti planetky, jejím tvaru, snad i rotaci a možná i další novinky. Blízký průlet kolem Země (18.3.2004, 22:04 UT) dosti pozmění dráhu planetky, jak je to ilustrováno na tomto obrázku.
18.03. - u planetky 2003 CP20 bylo definitivně potvrzeno, že se celá jeho dráha nachází uvnitř dráhy Země. Je to první takovéto těleso, patřící do skupiny tzv. Apohelid (podezření je ještě na planetku 1998 DK36). Průměr má 1 - 3 km. (MPEC 2004-F23)
18.03. - dnes v noci prolétne kolem Země tělísko 2004 FH. Prolétne ve vzdálenosti pouhých 49.000 km, což je nejěstěnjší přiblížení kdy zaznamenané. Dosavadní rekord drželo asi desetimetrové tělísko 2003 SQ222, když 27.9.2003 prolétlo ve vzdálenosti 84.000 km. Miniplanetka 2004 FH má rozměr asi 20 - 30 metrů a bylo objeveno 16.3.2004 projektem LINEAR, potvrzení objevu bylo provedeno na jihočeské observatoři Kleť 1.06- metrovým teleskopem KLENOT.(MPEC 2004-F24, MPEC 2004-F26)
18.03. - na stránkách sondy Stardust jsou nové snímky z blízkého průletu kolem komety 81P/Wild 2
17.03. - Scott Shepard a David Jewitt zjistili, že světelná křivka asteroidu 2001 QG298 vykazuje variace o velikosti 1.14 mag. Je to první těleso Kuiperova pásu s tak velkou změnou jasnosti. Autoři navrhli, že by se mohlo jednat o velmi blízký nebo kontaktní binární systém.
17.03. - Mike Brown a Chad Trujillo (společně s D. Rabinowitzem objevili těleso 2003 VB12 - Sedna) oznámili podrobné výsledky měření průměru asteroidu (50.000) Quaoar pomocí HST. Průměr je 1.260 km (s chybou 190 km). Na světelné křivce nalezli variace jasnosti o velikosti 20% a časové škále mnoha hodin. Albedo Quaoaru je kolem 10%, což hodnota o dost vyšší než obecně přijímané hodnotě pro tělesa Kuiperova pásu - 4%.
17.03. - u tělesa 2004 DO29 byla prokázána kometární aktivita a proto dostalo kometární označení a název P/2004 DO29 (Spacewatch-LINEAR). Kometární aktivitu prokázali S. S. Sheppard, Y. R. Fernandez a D. Jewitt 16.3.2004 za pomocí 2.2- m reflektoru Univesity of Hawaii.
15.03. - oznámen objev tělesa 2003 VB12, které se pohybuje na velmi excentrické dráze, jejíž afel zasahuje do vnitřního Oortova oblaku. Velikost tělesa může být stejná jako velikost Pluta, ale pravděpodobně je menší. Těleso dostalo název Sedna. (více zde)
11.03. - podle dnešního Press Release Evropské kosmické agentury se sonda Rosetta setká na cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko se dvěma asteroidy - (2867) Steins a (21) Lutetia, které se nacházejí v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. S planetkou Steins o průměru jen několik km se mise setká 5.9.2008 ve vzdálenosti 1.700 km a kolem planetky Lutetia (cca 100 km v průměru) prolétne ve vzdálenosti 3.000 km 10.7.2010.
08.03. - podle všech zpráv se mise Rossetta těší dobrému zdraví. Na její cíl - kometu 67P - se zaměřil 3.5 metrový teleskop NTT na hoře La Silla. (více)
02.03. - po několika odkladech odstartovala z kosmodromu Kourou (francouzská Guiana) raketa Ariane 5 se sondou Rosetta - misí ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko
01.03. - v únoru bylo objeveno nezvykle mnoho těles na typicky kometárních drahách (2004 DA62, 2004 DZ61, 2004 DO29, 2004 CM111, 2004 CJ39) s velkými excentricitami a poloosami dráhy. Dráhové elementy všech těles jsou zde. Dá se očekávat, že se u některého z nich dodatečně potvrdí kometární aktivita.

– únor 2004 –

27.02. - Maik Meyer nalezl na několika archvních snímcích (NEAT, DSS) kometu C/1996 R3, jejíž dráha byla určena z pouhých čtyř pozic v rozmezí 12.9.1996 - 14.9.1996. Nyní je k dispozici 12 pozic v rozmezí měsíce a půl a nová dráha je zcela odlišná od staré. Tento případ potvrzuje, že hledání stop těles na archivních snímcích má smysl.
27.02. - start sondy Rosetta odložen kvůli technickým problémům na začátek příštího týdne. Startovací okno potrvá do 17. března.
26.02. - dnes ráno, kolem 7:30 UT, měla odstartovat sonda Rosetta ke koměte 67P/Churyumov-Gerasimenko. Díky nepřízni počasí byl start agenturou ESA odložen na zítra.
20.02. - nově objevené těleso 2004 DW je zatím největším tělesem Kuiperova pásu (a je možná větší i než největší planetka Ceres). Jeho absolutní jasnost je 2.2!!! Díky své výjimečně vysoké jasnosti bylo těleso nalezeno na starších snímích z let 1951 (Palomar DSS), 1954 (Palomar DSS), 1991-1993, 2000-2002 a jeho dráha je velmi dobře určena. (MPEC 2004-D15)
20.02. - zjasňování komety C/2002 T7 (LINEAR) skutečně velmi zpomalilo :-(
10.02. - podle posledních pozorování se zdá, že nadějná kometa C/2002 T7 (LINEAR) zpomalila rychlost zjasňování :-(
03.02. - u tělesa 2003 WC7 byla 31.1.2004 detekována kometární aktivita a těleso dostalo označení P/2003 WC7 (LINEAR-Catalina)

– leden 2004 –

25.01. - u tělesa 2003 SQ215 byla 19.1.2004 detekována kometární aktivita a těleso dostalo označení P/2003 SQ215 (NEAT-LONEOS)
25.01. - těleso 2003 WY25 by mohlo být identické s dlouho ztracenou kometou D/1819 W1 (Blanpain) pozorované v období 14.12.1819 až 15.1.1820
17.01. - u tělesa 2003 WT42 byla detekována koma! První náznaky komy byly zaznamenány na snímcích z 29.12.2003. Definitivní potvrzení kometárního vzhledu bylo možné učinit ze snímků z 14.1.2004 získaných 2.5- m Nordic teleskopem. Perihelem projde kometa v dubnu 2006. Jedná se o obrovskou kometu. Rotační perioda je 3,3 hodiny. (Dráha v MPEC 2004-B02)
12.01. - asteroid (se zatím největší velkou poloosou) 2003 WT42 se na svou protáhlou dráhu dostal pravděpodobně gravitačním vlivem Saturna před asi 40 000 lety. Stále existuje možnost, že se u tohoto tělesa o průměru kolem 90 km projeví kometární aktivita.
11.01. - na této stránce je aktualizovaná práce (31.12.2003) Gérarda Faurea zabývající se asteroidy. Obsahuje spoustu statistik a dat týkajících se rodin asteroidů, počtů objevů, velikostí, rotačních period, ... Jedná se o .html soubor o velikosti cca 900 kB.
10.01. - kometa C/2002 T7 (LINEAR) neobvykle rychle zjasňuje. V současné době má kolem 7,5 mag, zřetelnou centrální kondenzaci, komu o velikosti více než 10´ a ohon o délce kolem 10´.
08.01. - sluneční sonda SOHO pozorovala v minulém roce "ohony" uhlíkových iontů z komety C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa). Podle měření z jednoho dne dosáhla hmotnost uhlíku 750 000 000 kg!!!
03.01. - jasná kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp) je stále ještě obklopena komou (velmi přibližně 100 000 km v průměru) i přes to, že se nachází v heliocentrické vzdálenosti bezmála 19 AU!!! Nejvzdálenější pozorovaná kometa byla kometa 1P/Halley, když byla pozorována v březnu 2003 ve vzdálenosti 28 AU, a kometa Hale-Bopp se zařadila hned za ni. Jasnost komety se teď pohybuje kolem 19 mag a dává tak naději na ještě dlouhou dobu, po kterou bude sledována.
03.01. - sonda Stardust úspěšně prolétla kolem komety 81P/Wild 2. Nejvíce inforamcí naleznete na domovské stránce sondy
03.01. - po delší době byly zveřejněny dráhové elementy "SOHO" komet (viz. MPEC cirkuláře). Docela překvapující je počet těchto kometek v druhé polovině listopadu 2003 - celých 17 kusů!!!

archiv novinek za rok 2003