Frederick William Herschel (15.11.1738 - 25.8.1822)

Sir Frederick William Herschel se narodil 15.11.1738 v německém Hannoveru. Není bez zajímavosti, že jeho předci, dvě generace před jeho narozením, pocházeli z Čech, odkud se byli nuceni vystěhovat. William Herschel patří mezi nejvýznamější astronomy vůbec, ale jeho zájmem nebyla jenom astronomie. Vynikal také na poli hudby a byl hudebníkem krále Jiřího III. v Anglii, kde trvale pobýval od roku 1757.

Významnou součástí jeho astronomické zanícenosti bylo broušení zrcadel a konstrukce dalekohledů. Při broušení mu pomáhal jeho bratr Alexandr. Vrcholem při této činnosti bylo vybroušení a montáž dalekohledu o průměru zrcadla 1.2- m a ohniskové vzdálenosti 12- m, který se stal na půl století největším dalekohledem na světě. Se synem Johnem zkoušel jako první zjistit rozložení hvězd na obloze. K tomu použil hvězdy viditelné pouhým okem a dalekohledy té doby. Z těchto pozorování následně usoudil, že všechny tyto hvězdy jsou soustředěny v jedné obrovské hvězdné soustavě a zkoušel spočítat její velikost. K tomuto účelu měla rovněž posloužit jeho pozorování paralax, bohužel vzhledem k tehdejší technice neúspěšná.

Pomocí vlastnoručně sestrojených dalekohledů pozoroval od roku 1776 dvojhvězdy a odhalil jejich skutečnou podstatu. K měření vzdáleností složek dvojhvězd a jejich pozičního úhlu použil jako první mikrometru. Výsledkem jeho pozorování dvojhvězd se staly tři katalogy s nově objevenými 848 páry hvězd. Mimo dvojhězd se zabýval vizuální fotometrií hvězd a především pozorováním proměnných hvězd. Studoval rovněž pohyb Slunce a celé Sluneční soustavy. U Slunce se mimo jiné zabýval studiem jeho tepelného záření a pozorováním slunečních skvrn.

Při svých pozorováních objevil asi 2 500 mlhovin a galaxií, z nichž jej nejvíce zaujaly planetární mlhoviny. Oproti názorům tehdejší doby vyslovil o těchto objektech domněnku, zda by nebylo vhodnější je zařadit spíše mezi hvězdy, než mezi objekty podobné planetám.

Všechny předchozí objevy a pozorování však byla nakonec zastíněna jeho největším objevem, který se odehrál 13.března 1781. Při rutinní prohlídce oblohy si mezi 22 a 23 hodinou povšimnul v souhvězdí Blíženců objektu, který se jevil jako výrazný terčík. Herschel se domníval, že objevil kometu bez vyvinutého chvostu. Do počítání dráhy nového objektu se následně pustil především Andrej Ivanovič Lexell z Petrohradu, který ještě v létě téhož roku ze spousty změřených poloh uveřejnil dráhu nového objektu, která se vyznačovala velmi malou excentricitou, tzn. že byla téměř kruhová. Na základě tohoto zjištění se objekt přeřadil mezi planety a posléze dostal jméno Uran. Vzhledem k jeho poměrně velké jasnosti bylo zřejmé, že jej už určitě někdy někdo pozoroval a tak se v astronomických denících vyhledávaly další pozice Uranu. Předobjevových pozorování Uranu bylo nalezeno hned několik, z nichž však nejstarší bylo pozorování Johna Flamsteeda z 23.12.1690. Ke "své" planetě se Herschel mnohokrát vrátil a objevil dva vnější měsíce Titanii a Oberon.

Uran však nebyla jediná planeta, u které objevil měsíce. Také u Saturnu objevil dva měsíce a to Mimas a Enceladus. Z planet se však nejvíce věnoval Marsu, u něhož provedl obrovské množství pozorování a nákresů. Při všech pozorováních i následných výpočtech mu vydatně pomáhala jeho sestra Carolyne, která se stala také velmi úspěšnou lovkyní komet- sama objevila 4 a u dvou je podepsána jako spoluobjevitelka.

Sir Frederick William Herschel zasáhnul nemalou měrou i do dalších odvětví astronomie a stal se tak jedním z nejoceňovanějších astronomů všech dob. Na jeho počest je pojmenován kráter na povrchu Měsíce, který má asi 41 km v průměru, hloubku 3 800 metrů a nachází se blízko středu přivrácené strany Měsíce. Kromě tohoto kráteru je po něm pojmenována ještě planetka s kulatým číslem 2000- (2000) Herschel.