Pan-STARRS - zajímavý projekt budoucnosti

Již před časem byly oznámeny plány na ambiciózní projekt Pan-STARRS. Bude se jednat o podobný projekt, jako například už fungující přehlídky oblohy 2MASS (2 Micron All Sky Survey), SDSS (Sloan Digital Sky Survey) nebo ASAS. Jak bude projekt vypadat a jaké jsou jeho konkrétní cíle se dozvíte o pár řádků níže.

Pan-STARRS je projektem astronomů Institutu astronomie na University of Hawaii ve spolupráci s instituty SAIC a MHPCC a podle plánů by první světlo měl zaznamenat v roce 2006, tedy už za poměrně krátkou dobu. Stanoviště projektu zatím není jisté, ale s největší pravděpodobností půjde o známou "astronomickou" horu Mauna Kea (eventuelně Haleakala). Pan-STARRS bude sestávat ze čtyř stejných dalekohledů typu Ritchey-Chretien, z nichž každý bude mít průměr asi 1.8m. Zorné pole každého bude kolem 3 stupňů v průměru, což znamená pole o rozloze asi 7 čtverečných stupňů. Všechny čtyři teleskopy budou společně snímat vždy stejnou oblast oblohy. Čtyři menší dalekohledy místo jednoho většího byly vybrány z následujících důvodů:

Každý teleskop bude osazen CCD kamerou s přibližně jednou miliardou pixelů (!!!), přičemž velikost jednoho pixelu bude 0".3, což je srovnatelné s velikostí seeingu na hoře Mauna Kea. Teleskopy budou získávat jeden snímek každých 90 sekund, přičemž 60 sekund z tohoto času zabere samotný integrační čas. Při průměrných podmínkách a 60 sekundovém integračním čase dosáhne mezní hvězdná velikost hodnoty 24 magnitud v oboru R při astrometrické přesnosti cca 0".6 (lepší rozlišení než současné přehlídkové projekty). Za noc nasnímkuje projekt přibližně 3,000 čtverečních stupňů oblohy, přičemž v jeho dosahu bude 70% celé oblohy (=28,000 čtverečních stupňů). Další ohromující číslo je tok surových dat z projektu = 3 - 10 terabajtů (TB) za noc!

Primárním vědeckým cílem projektu je hledání tzv. NEOs (Near Earth Objects), tzn. asteroidů potenciálně nebezpečných pro Zemi. Na jejich hledání se soustřeďuje spousta už probíhajících projektů, ale Pan-STARRS je všechny odsune "do pozadí". Podle statistik a modelů rozdělení populace asteroidů se zdá, že v současné době je už objevena přibližně polovina NEOs s průměrem nad 1km. Při srážce se Zemí jsou však nebezpečená i menší tělesa (kterých je mnohem víc), která budou právě primárním cílem projektu. Tělesa o průměru kolem 300m bude projekt schopný zachytit v afelu jejich dráhy, což znamená oproti současným projektům (takováto tělesa objeví jen když jsou relativně blízko Země) významný krok kupředu. Na jediném snímku se zachytí asi 1,500 těles (převážně neznámých), a předpokládá se, že v prvním roce bude objevováno asi 600,000 asteroidů za noc!

Kromě asteroidů ve vnitřní Sluneční soustavě bude na snímcích objeveno velké množství dalších těles. V prvním roce objeví projekt až 10,000 nových těles Kuiperova pásu (v současné době se jejich počet pohybuje kolem jednoho tisíce = výsledek za cca 12 let) a snad až 100 komet měsíčně (v posledních letech bylo objevováno cca 40 až 50 komet za rok). Samozřejmě, že snímky budou bohatým zdrojem i dalších objevů z oblasti astronomie, takže například hledači supernov si slibují, že počet extragalaktických supernov dosáhne díky projektu přes 100,000 ročně. Kromě těles sluneční soustavy a supernov bude na snímcích zachyceno velké množství nových proměnných hvězd, gravitačních čoček, galaxií, kvasarů a dalších objektů. Největším problémem pak bude hlavně katalogizace objektů a především follow-up pozorování rychle se pohybujících tělísek (asteroidy, komety), které je nutné pro určení přesných drah.

Jak vidět, projekt Pan-STARRS bude už zanedlouho znamenat doslova revoluci v nárůstu počtu známých těles ve Sluneční soustavě. Kromě něj se připravují ještě další podobné projekty, ty však budou zprovozněny později. A co to všechno bude stát? Pakatel - pouhých 40 milionů dolarů, neboli přibližně desetinu ceny obyčejné malé vesmírné sondy. (Více informací o projektu na domovské stránce.)


Roman Maňák, únor 2004, podle webovských stránek projektu Pan-STARRS